T

Těžký návrat

22. května 2017 v 0:24 | zukatoka
Je krásný den ,nikdo nebojuje, nikdo nehledá pomoc, ptáčci si zpívají a zeleň je krásně voňavá.
Jediná záporná věc co se stala je taková, že někdo neznámý v kápii přišel do Konohy.
Izuma a Kotetsu ihned vstali a šli za neznámou osobou(mnou), ale ta(já) najednou zmizela bez jakékoli známky stopy, jen tak zmizela.

"Je za námi!!" Kotetsu zakřičí.

Taková normální kunoichi 01:Sázka

22. května 2017 v 0:22 | DeChu..
Bylo teplé letní odpoledne vál jemný vánek, který si ladně pohrával s lístky překrásných květin všech barev a korunami stromů, jenž rostly na paloučku uprostřed hustého lesa, z kterého vyběhla překrásná dívka s vlasy černými jako uhel, rudými rty jako to nejzralejší jablko a plet bílou jako sníh. Probíhala rozprosřenou loukou v bílích šatech a s ušměvem si to vychutnávala, při běhu cítila jen překrásný teplý pocit jemné trávy , po které běžela. Na chvíli mohla zapomenout na veškeré starosti a dát najevo všechny pocity, které v té chvíli cítila. Po chvíli se zastavila přímo uprostřed louky, upažila a začala se pomalu vesele točit dokola a užívat si přírody, kterou byla obdařena, potom spadla a lehla si, nadechla se překrásné vůně květin, které ji obklopovali, zavřela oči a užívala si pocitu volnosti. Jenže v tom najednou její rozjímání přerušily kroky mířící přímo k ní, když se zvedla z pomačkaných květin , na kterých právě do této chvíle ležela nemohla uvěřit tomu koho vidí, byl to nějaký chlapec. Nejdříve ho zdálky nemohla poznat , ale po několika krocích mířících k ní už ho poznala, byl to ten na kterého pořád myslí a nikdy nepřestane,muž jejích snů a jejího srdce šampion,byl to...

Túžba byť s priateľmi

20. května 2017 v 14:59 | sakura.uchiha
Prechádzala sa lesom. Prechádzala sa a myslela len na jednu vec. Na nich. Na jeho tmavé hlboké oči, na jej kamarátsky úsmev. Na to, ako ich mala rada....
Vytiahla z vrecka prívesok, v ktorom bola fotka jej najlepšej kamarátky Tii.
,,Pamätáš sa, ako sme sa spolu naháňali? Vždy nás dobehol. A keď sme sa kúpali, stále nás sledoval." zasmiala sa a po líci sa jej skotúľala veľká slza. ,,Ako sme spolu chceli založiť klub 3 BEST FRIENDS... ako sme chodili na naše obľúbené miesto..." už bola pod ňou zem vlhká od jej sĺz.

Tajemství osoby na kterou se zapomělo

28. června 2015 v 9:31 | Uchiha-Mariko
Byl krásný jarní den a nad Konohou svítilo ranní slunce. Až paprsky dopadali Sasukemu na tvář, lechtali ho na nose, do té doby dokud se neprobral a nezamžoural do osvětleného pokoje.

Tým 7 a nový prípad s novými ľuďmi 2 - všetko sa to obracia hore nohami.

28. června 2015 v 9:10 | Dattebayo-san
"Ako je to možné ?" zopakoval ešte raz Naruto. Ako si tak Naruto a Minaiya navzájom hladeli do očí, Minaiya začala hovoriť. "Kedysi dávno, som ja so svojou rodinou odišla od našeho klanu a usadili sme sa v Kumogakure no sato. V šiestich som nastúpila do akadémie. Nemala som tam žiadných kamarátov.

Tým 7 a nový prípad s novými ľuďmi 1 - zistenie

28. června 2015 v 9:09 | Dattebayo-san
"Čo budem dnes robiť?" kráčal Naruto po uliciach Konohy a mrmlal si. "Ha! Už to mám! Pôjdem za Sakurou-chan!" celý vyradostený vyskočil a letel k bitu Sakury. Klop! Klop! Naruto zaklopal na dvere. Nikto sa neozýval. Pomyslel si,že nieje doma. Tak sa vybral na rámen. Ako tak kráčal k Ičiraku, počul za sebou dievčenský hlas.

Toto je Itachiho život

28. června 2015 v 9:08 | Dattebayo-san
Toto je Itachiho život
Uchiha Itachi,
po ňom pomenovaná značka Hitachi.

Tři oříšky pro TenTen

3. května 2015 v 9:39 | Sentouki
Bylo nebylo jedno království, a jak už to v království chodí, byla tam královská rodina. Za pár dní se měl konat ples s princem Hyuugou Nejim v popředí. Ale to se dostáváme někam jinam - náš příběh se odehrává někde docela jinde..
TenTen vymetla celou kuchyň, předsíň, i pokoje a najednou uslyšela protivný hlas její nevlastní sestry: "TenTen, už jede princ, tak dělej, vytři ještě koupelnu, ať si nemyslí, že je tu nepořádek!!!"

Tajemství Mariki

12. dubna 2015 v 9:29 | Uchiha-Mariko
Byl krásný jarní den a nad Konohou svítilo ranní slunce. Až paprsky dopadali Sasukemu na tvář, lechtaly ho na nose, do té doby dokud se neprobral a nezamžoural do osvětleného pokoje.

Tvým andělem.

2. ledna 2015 v 15:04 | Mellany-chan
V tyrkysově zelené obloze plavalo několik mohutných nafialovělých mraků, které propouštěly měsíční zář na chlapcovou porcelánovou pleť. Postával na mýtině pokryté mechem a se slazmi v očích vzhlížel nahoru. Jeho krvavě rudé vlasy mu jemně poletovaly v lehkém vánku, který také srážel slané slzy z jeho očí po lících a nechával je stékat k bradě. Jeho zelené oči pozorovaly ten krásný děj.
 
 

Reklama