Říjen 2013

Yukio, část pátá

23. října 2013 v 10:10 | itachisan |  X, Y
Když jsem se probudil, ležel jsem v neznáme místnosti. Neměl jsem ani ponětí, kde se nacházím, pouze jsem ležel v posteli a měl jsem ošetřená zranění. Když jsem se rozhlížel po místnosti uvědomil jsem si další věc. Byl tam hrozný svinčík, všude byly obaly od jídla a různých blbostí. V tom někdo vešel do dveří. Byl to nějaký muž, měl blonďaté a krátké vlasy, modré oči, oranžově oblečení a v ruce nesel jídlo.

Yukio, část čtvrtá

23. října 2013 v 10:09 | itachisan |  X, Y
Ještě než jsem odešel z Orochimarova doupěte, mě Orochimaru požádal, abych pro něj něco udělal. Nedávno přemístili do hlídaného střediska na hranicích Kamenné země jeden důležitý svitek, obsahuje v sobě spoustu důležitých informací, které by Orochimaru chtěl získat, a tak pověřil mě, je pro něj získat. Ale podle Orochimara není jediný, kdo o ty informace má zájem. Usiluje o ně organizace, která se nazývá Akatsuki. Nosí černé pláště s červenými mraky a podle Orochimara jej musím získat dřív než oni.

Yukio, část třetí

23. října 2013 v 10:08 | itachisan |  X, Y
"Jak už je to dlouho, co jsme se poznali Yukio ?" řekl Orochimaru s jeho typickým úšklebem. "Už to budou tři roky" odpověděl jsem. "Vzpomínám si, když jsem tě poprvé potkal. Byl jsi slabý a skoro mrtvý" pronesl Orochimaru a podal mi svitek. "To je dávná minulost, dnes už to neplatí" odpověděl jsem a odešel pryč z úkrytu. Za ty tři roky se toho událo hodně, už nejsem ten slabý a ustrašený Yukio, už ne.

Yukio, část druhá

23. října 2013 v 10:08 | itachisan |  X, Y
Po smrti mého bratra, jsem se vydal do Ohnivé země, abych se dostal co nejdál od všech těch špatných vzpomínek. Cestoval jsem od vesnice k vesnici a snažil se nějak přežít. Nevěděl jsem ani co hledám, kam vlastně jdu, ale i přes neustálé hladovění jsem šel dál bez cíle a bez smyslu. Cestování bylo ještě o to těžší, kvůli mému slabému tělu, proto jsem cestoval s obchodníky, kteří převáželi zboží mezi vesnicemi a občasně se s nimi svezl. Můj život ztratil doslova smysl, než jsem dorazil do malé vesnice na hranicích Ohnivé země.

Yukio, část první

23. října 2013 v 10:07 | itachisan |  X, Y
Tento příběh začíná v malé vesničce mezi Ohnivou a Větrnou zemí. Jenž byla díky její poloze oddělená od větších vesnic. V této malé vesničce žila spokojeným životem rodina, žijící u řeky malý kousek za vesnicí. Matka pracovala stejně jako většina žen na poli a otec byl rybář. Měli spolu dva syny, starší se jmenoval Hirugo a mladší Yukio. Yukio měl narozdíl od Hiruga velmi slabé tělo, často byl nemocný a tak trávil většinu času doma a pozoroval Hiruga při tréninku. Hirugovo velkým snem bylo stát se shinobi Ohnivé země a stát se osobním strážcem samotného feudálního pána Ohnivé země. Hirugo tvrdě trénoval každý den, aby si splnil svůj sen.

Akatsuki a Itachi aneb jak by sem jsi je přála 2

23. října 2013 v 10:05 | Neliel-san |  A
Itachi vzal vůdce k sobě domů.A svlékl mu helmu.Ten chlap byla vlastně žena.Měla zelené kudrnaté vlasy a masku na obličeji.Nad nosem měla černý proužek a oči zářili oříškovou barvou.Byla nádherná.Vypadalo to,že bezvědomí ji stále ovládá.Položil ji na svoji postel.

Akatsuki a Itachi aneb jak by sem jsi je přála

23. října 2013 v 10:03 | Neliel-san |  A
Skrytá Bolestná

Itachi právě s Kisamem dělali misi.Zahlédli hořící vesnici ve,který někdo řádil.Itachi chtěl,aby to tam šli prozkoumat.Žralok jako vždy poslechl.Pomalinku v kročili do hořící vesnice a viděli jak tam vesničané hasí.

Spomienky (NaruHina)

23. října 2013 v 10:00 | Drachir91 |  S, Š
Slnko klesalo za horizont a posledné lúče sa opierali do piatich tvári vytesaných v skale.
To posledné čo chcel Naruto vidieť bol výhľad na Konohu pri západe slnka. Rozhodol sa tak ako sa rozhodol a nič už nezmení jeho názor. Bol pripravený odísť a nechať všetko.

Akatsuki školou povinní

15. října 2013 v 17:40 | Sasori-niichan |  A
Dnes jsme zase poškole,
a zase se nudíme.
,,Umění je výbuch."řve zas deidara.
a tak poškole leštíme zrcadla

Kakasaku - po letech

15. října 2013 v 17:35 | Lisachan |  K
Už je to dlouho co jsem byla pryč. Jakpak se má asi Naruto? Pomyslela si růžovlasá kunoichi, když procházela bránou Konohy. Už jsou to 3 roky co odešla, aby zesílila. Nechtěla se už dál honit za Sasukem a být stále jen ta bezbranná medička.