Yuki Namikaze:nová Yinchuuriki 01 - Nová dívka

21. ledna 2013 v 10:40 | Narushi |  X, Y
Příběh se odehrává po skončení války,takže je všechno v pořádku, a Akatsuki už nejsou.

"Už je kousek" říkala sem si v duchu, už sem viděla, aspoň trošku, výběžky budov, ano, určitě to je Suna. Byla sem zraněná. Za chvíli sem se dobelhala až hradbám a vchodu do Suny. Když sem spatřila, že sem u svého cíle, tak sem se pousmála. Nevím proč sem, sem, vlastně přišla, nevím o sobě, krom svého jména, naprosté nic.


Jen sem šla slepě za svým cílem, ani sem neznala důvod proč sem byla v poušti, jen ten tichý hlas který říkal:,,Jdi dál"
"Kdo jsi?" ozval se mužský hlas, zřejmě stráž, pomyslela jsem si, přičemž stále mám v ruce ochranou čelenku, nevím, jestli je moje, nebo jestli mi ji někdo svěřil.
Než ke mně doběhla stáž, sem se mírně zapotácela a už byla v bezvědomí.

Probouzela sem se, ocitla sem se v bílé místnosti, asi ležím v nemocnici, pomyslela jsem si. "Hele, probrala se, pošlete pro Kazekage-sama" slyšela sem ženský hlas, jistě to byla sestřička.

ZA HODINU V NEMOCNIČNÍM POKOJI
"Za chvíli přijde Kazekage-sama, snaž se být zdvořilá."
"Hm."
"Už je tu." a začala se uklánět příchozímu mladíkovi, asi stejně starý jako já, měl červené vlasy a na zádech nějakou tykev. Sestřička byla jako přikovaná
"Můžete jít." zavelel rudovlasý mladík
"Ale Kazekage-sama…"
"Chci si s ní jen promluvit."Sestřička odešla a mladík si sedl na mé lůžko
"Ahoj, sem Gaara, Kazekage z písečné, jak sem jmenuješ ty?" a pokusil se o milý úsměv
"Jsem Yuki." a též sem se pokusila o úsměv
"U tebe se našla ochranná čelenka, je tvoje?" a ukazoval mi čelenku
"Nevím."
"Jak nevíš?" podivil se Gaara.
"Prostě nevím, jediný co vím je moje jméno!"
"Aha, a víš aspoň, proč si přišla sem?"
"Ne, jediný co si pamatuju je poušť a pak Suna."
"Už sem poslal vzkaz do Konohy, možná tě tam znají."
"Proč zrovna do Konohy?"
"Znak na čelence mají ninjové z Konohy."
"Jo, aha, a za jak dlouho by sem mohli dorazit?"
"Proč?"
"Jak si řekl: možná mě tam znají. No….a jak dlouho sem vlastně v nemocnici?"
"Asi týden"
"Nanii?!" Jak j možný že sem prospala týden?
"Co si čekala? Mohla si umřít!"
"Ani nevim, a za jak dlouho přijedou ti z Konohy?"
"Za dva dny. A rada se rozhodla, že budeš bydlet u mě doma."
"A to jako proč?!"
"Nemáš kde bydlet, a momentálně nemáme volný byt." Vysvětloval Gaara
"Když to musí bejt………a kde mám oblečení?"
"Bylo od krve, tak ho vyhodily."
"No, tak to mi musíš koupit nový."
"A proč já?"
"Jestli to chápu, tak mě máš na starosti, a já peníze nemám, a na triko by sis nevzal, že sem něco ukradla." Ušklíbla jsem se.
"Tak fajn" řekl otráveně, ale v duchu svítil víc jak sluníčko:,,Vyhnu se papírování" říkal si v duchu.

První obchod s oblečením
Tak ho Yuki po odchodu z nemocnice zatáhla do prvního obchodu s oblečením, kde narazili na Temari
"Co tu děláš Gaaro?" hledíc nevěřícně že GAARA je v obchodě s oblečením.
"Vy se znáte?" vmísila se Yuki.
"Ano."Pronesl ledově klidným hlasem.
"A jako dlouho?" a u toho sem se, málem, začala chechtat.
"Odjakživa" znovu jeho nepřístupný tón, však já tě zlomím, jen počkej!
"Takže láska na první pohled" a trochu sem se zařehtala.
"Jsi normální, Gaara je můj bratr!"
"No nic, ale po tobě musí kluci jen jet, ne?"
"Vlastně ani ne, a co tu děláte spolu?"
"No, tady Kazekage mi musí koupit něco na sebe." A podívala se na Gaaru, který se snažil přijít na to, k čemu je podprsenka, pak sem gestem naznačila Tem papá:,,Pojď Gaaro, ta by ti nebyla, víš co? Počkej na mě, tady u pokladny, a já si mezitím vyberu něco na sebe, jó?"

ZA DOBROU HODINKU ZKOUŠENÍ,YUKI VYLEZE Z KABINKY
Vylezla v síťovaném triku s dlouhými rukávy (v normálním triku by se asi uvařila), přes něj měla oranžoví top, pak, po kolena, černé legíny a přes ně černou mini-sukni, v ruce měla dvě tašky s oblečením. Před Gaarou si dala své krátké blond vlasy do culíku.
"Vážně potřebuješ tolik oblečení?" Zděšeně se podíval na tašky.
"Typický kluk." řekla sem si.

Když sme vyšli z obchodu, svíral,Gaara,v ruce peněženku a hladil ji.
"A to sme ještě nebyly v obchodu se zbraněmi." Zazubila sem se na něj, a Gaara se ještě víc zděsil, pak si mumlal něco o tom, že mu nebude stačit ani jeho plat.

Konečně sme byly v obchodu se zbraněmi, ihned sem si šla pro tucty kunaiů,shuriken,výbušných lístků a dalších nezbytností. Pak sem se zastavila nad Katanou,její rukojeť i pochva byly černé, když sem ji vytáhla tak svítila stříbřitou barvou:,,No co, platí to Gaara" řekla si pro sebe a vzala i katanu.

U pokladny ji čekal Gaara:
"Co to má být?" a ukázal na hromadu zbraní, které by stačily i na TenTen.
"Co? Já nemám peníze, abych si to zaplatila sama."a vítězoslavně sem se na něj usmála.
No, tak šly (konečně) do Gaarova bytu, no….asi….asi se 30 taškami. Konečně došly do bytu:
"Tady budeš bydlet" tahajíc se, se všemi, taškami do pokoje kde měla spát. Yuki nelenošila a začala si do koupených pouzder dávat "náčiníčko".
"Hele,chtěla sem se na něco zeptat?"
"Ano?"s nezájmem Gaara
"To byly všichni Kazekage takový skrčci, nebo si první?"
"Co si to řekla?!" tady začíná být horko, no počkat, sme uprostřed pouště, horko je normální
"Slyšel si,nebo, kromě malý slovní zásoby, si hluchej?"
"Sem…..nejmladší……Kaze…..kage…..vůbec!" tady se někdo naštval.
"No tak se zklidni"
"Já……..sem…….klidný" ouvej, snad mě nepokouše.
"Uklidni se ve sprše,a já mezitím udělám večeři, pla?"
"Jdu si dat sprchu" a odešel vysupět do koupelny.

PO DVACETI MINUTÁCH VE SPRŠE, SE JDE JÍST
"Co….to….jak si to udělala?" žasl nad hostinou,kterou jsem připravila(čte se: domácí rámen a zelenina).
"Jen sem omyla tu zeleninu(vypadala jako by ji pěstoval ještě jeho praprapra…….pradědeček),která byla za horou"instantních polévek ze skarabů,," a oklepala sem se z představy,jak někdo může jíst skaraba.:,,Jo a musíš si nakoupit" a pak jsem jen sledovala smutný výraz směrem k peněžence.
Pak sme šly jen spát.

KRÁSNÉ RÁNO?
Buch,buch,buch, bylo slyšet, jak někdo klepe na dveře:
"Pohni Gaaro, zaspal si, schůze začíná za pět minut" Gaara se spěšně podíval na budík:
,,Kdo mi,ku*va,vytáhl budík ze zásuvky!!" a já se jen tak nevině culila u sebe v posteli,když sem slyšela Gaaru.
"Musím, hold, jít takhle" řekl,a na sobě měl pyžámko Hello Kitty,vypadal jako cukrová vata,a k tomu papuče, ve tvaru králíčka, a přes sebe hodil svůj obvyklí plášť. Tak sem v bytě zůstala sama, a naneštěstí pro Gaaru, s jeho peněženkou.

Hned co byl Gaara z dohledu, sem šla znovu na nákupy,ale jediné co sem koupila, byl kufr, a pak nějaké to jídlo.
Když už mám kufr,tak můžu balit. Stačilo zabalit oblečení a pak ostatní rezervní pouzdra s "nádobíčkem".

PŘÍŠTÍ RÁNO
Gaara se večer zamkl do pokoje a nevylezl až do rána (Díky Jashine,nevšiml si prázdné peněženky)
"Co-si-to…?" díval se zděšeně do svojí peněženky,kde byly, asi jen, doklady.
"Říkala jsem,že se musí nakoupit." a otevřela přecpanou ledničku.
"Já se zblázním…."držíc se za hlavu.
"Říkal si něco?"
"Ne…."
"Je ti něco?"
"Je mi fajn…" a pořád se díval na peněženku.
"Jo, a nemají, náhodou, dneska přijít ninjové z Konohy??"
"Ku*va,mi přijdem pozdě!" když se koukl na hodiny,a pak mě chňapl za ruku a běželi sme až k bráně do Suny.

"Už sme na vás čekali." Řekl blonďák,který byl asi z Konohy ,na sobě měl oranžovo-černou kombinézu,pak tam byla, nějaká, růžovka,a bělovlasý týpek s maskou pře půl obličeje.
"Promiň….za chvíli sem zpět.." a zmizel v obláčku kouře, ale za chvíli byl zpět i s mým kufrem,a….a…,to není možný, on se usmíval!! Ale v tom mě upoutala další skupinka ninjů,dobíhající asi tuto.
"Děje se něco Gaaro?" starostlivě blonďák.
"Sem-v-poho-dě,jen si musím vzít volno…" a přitom se koukal mým směrem.
"Aha…"
"Ahoj, já sem Sakura Haruno,tohle je Uzumaki Naruto,a toto je Kakashi Hatake.." začal vysvětlovat plameňák.
"Konečně sme vás dohnali…"doběhli, nějací dva chlapi v zelený kombinéze….se v naše nová známá?" a podíval se mým směrem,málem jsem si myslela, že je jen jeden, a taky že za 4 sekundy nějak omládl,ale nakonec to byl další dem*nt v kombinéze
"Jmenuje se Yuki." Řekl Gaara,a nasadil zvláštní úsměv alá děsivý…brr.
Za našimi Greeny jdou další dva, z dálky to vypadá na dvě holky.
"Mimochodem,já sem Gai a tohle je Lee." Představil se starší Green:,,A za námi, už, jdou Neji a TenTen" ukázal na dvě postavy,co se přibližovali. Pro Jashinovi rány,kdo by mohl dát své dceři jméno Neji? No počkat, on to je kluk!!! (Ale ty dlouhý vlasy by zmátli z dálky každého).
"Můžeme už vyrazit?" zeptal se netrpělivě plameňák.
"Když mi někdo vezme kufr, tak můžu." A koukla se na můj, přecpaný, kufr.

Mladší Green ho zkoušel unést, tak si ho vyhodil na záda, nějak se to nepovedlo, on totiž hodil tlamu a byl spíš pískovej, než zelenej. Pak to zkoušel starší Green, přitom říkal, něco jako " Síla mládí, všechno vydrží." ….no, nakonec ho museli vzít oba Greeni.

Hned co se….asi Naruto,myslím…….. rozloučil s Gaarou, jsme vyrazily. Po dobrý hodince, jsme byly za pouští (Jashine, prosím, at už nebudu muset, v životě, vidět poušť), hned co sme vstoupily na trávu,oba Greeni hodily tlamu, popravdě, docela šikovně, do hov…..neidentifikovatelné hnědé hmoty.
"Tak tohle je vtipný." A pousmála se nad nimi (že by nestačil jejich vzhled).
"Aspoň umíš mluvit…" podotkl Kakashi, a stále si četl svou knihu.
"Jo, a máš něco proti?!"
"Ne…"
"Přes tu masku ti není rozumět…." Ušklíbla jsem se na maskovaného.
"Laskavě, nedovoluj si." *křížek na hlavě*
"A to proooč?"
"Musím….se….ovlá…dat" *další křížky*
"Vždyť tě jen škádlím." Znovu jsem se ušklíbla.
"……………" *desítky křížků*
"Jdeme.." snažila se Sakura.

"Kakashi je můj rival!!" vetřel se Gai.
"A kdo říká že je můj rival?" ušklíbla sem se.
"Tak deme, ku*va?!" vyjel na ostatní Neji. Po cestě byl v klidu, překvapil, naprosto, všechny.
"Má pravdu,neměli bychom se zdržovat."
"Hai,Kakashi-sensei." Všichni sborově, až na jmenovaného,mě a Gaie. Tak sme, konečně, vyrazily.

ZA DVA KRÁSNÉ DNY, PLNÉ HÁDEK.
"Kdy tam budeme?" dožadovala sem se odpovědi.
"Už jen hodinka."
"Jo, a bude to ta samá hodinka, jako před těmi třemi před tím?"
"Nech toho, támhle, už, je Konoha." Ukazoval, maskovaný, vesnici nedaleko za lesem.
"No konečně…." Řekla sem znuděně.
"Hele, kam se vypařil Naruto??" a Sakura ukázala na místo,kde ještě před chvílí stál Naruto.
"Támhle je!" Ukázala TenTen asi dvacet metrů od nás.
"Jdete konečně?" otázal se Naruto.
"Jo, už dem."

KONEČNĚ V KONOZE
"My jdeme trénovat.." snažili se zmizet z dohledu Greeni.
"A kdo mi, podle vás, vezme kufr?"
"Kakashi ho vezme rád…" a už, i s Nejim a TenTen, zmizeli z dohledu. No….tak ho vzal Kakashi,který měl velké problémy se pak pohnout z místa.

PŘED KANCLEM HOKAGE
"…..a snaž se být zdvořilá.." poučoval plameňák:,,….pozdrav a…." nestačila doříct,a Kakashi otevřel dveře.
"Hokage-sama." Začal Kakashi
"To je ona?" skočila mu do řeči ženská, která seděla a stolem, a dívala se na blond holku, s katanou na zádech.
"Jmenuji se Yuki." Představila jsem se blondýně.
"Já sem Tsunade, Kazekage mi napsal že trpíš amnézii…"
"Ano…"
"No..jestli budeš chtít,tak ti sou Konožské archivy otevřeny.."
"Děkuji."
"Ano, a tady máš Konožskou čelenku, a ještě klíče od nového bytu." A podávala mi černou čelenku a na ní byl, na železe, vyryt znak Konohy, a klíče od bytu 258.
"Ještě jednou děkuji."
" Budeš v týmu 7, spolu se Sakurou,Kakashim a Narutem….a Naruto,zavedeš Yuki do jejího bytu."
"Proč já??"
"Sakura před chvílí odešla s Shizune do nemocnice,a Kakashi před chvílí zmizel."
"Když musím…" a vzal do ruky její kufr, bylo směšný, jak se pokoušel ho zvednout,nakonec ho nějak utáhl, ale nejdřív se posadil a pak se mu změnily zorničky,a objevili oční stíny, potom ho uzvedl raz dva.

AŽ JSME VYŠLI Z KANCLU HOKAGE
"A víš vůbec, kde je můj byt?" podívala sem se na něj.
"Jo, je hned naproti tomu mému."
"Aha,no a v kolik je trénink?" nemohla sem vymyslet téma k hovoru.
"Ve 12 hodin, ale klidně přijď později.."
"Proč?"
"Kakashi chodí pořád pozdě." A pousmál se.
"Aha…" a oplatila sem mu úsměv:" tak jdeme?"
"Jo." A pak jsme šly do mého nového apartmá.¨

"Tak tady to je." A ukazoval na dveře s číslem 258.
"Dík že si mi vzal kufr, asi sem si neměla kupovat tolik věcí." A zaculila jsem se (co to plácám, stejně to platil Gaara).
"Není zač,bydlím naproti,kdybys něco potřebovala,tak řekni."
"No, od Tsunade sem dostala něco na začátek, tak jdu hned nakupovat, ale díky.Čau" Tak sem zavítala do prvního obchodu, no…musela sem, malinko, šetřit…ale tady sem aspoň koupila ovoce,zeleninu a ještě něco dalšího (Díky Jashine, nejsou tu instantní skarabý polévky).

Odemkla sem si byt,vstoupila sem do obýváku, který byl spojený s jídelnou. Kuchyně byla asi poloviční jak první místnost. Ložnice byla v limetkovém octínu,byla tam velká manželská postel a velká skříň. Začala sem si vybalovat, šlo to raz dva, nejvíc místa zabralo moje "nádobíčko" (nikdy si nekupujte 500 ode všeho). Tak sem si udělala domácí rámen, dala sprchu, a šla spát.

A už bylo ráno
"Bože, já zaspala." A koukla se na budík, viděla sem, jen, odlétat písek oknem:,,Ty malej…" ale vzpomněla sem si na trénink,oblékla sem se a vyrazila. Už sem byla na cvičišti, byl tam jen Naruto se Sakurou (Kakashi má fakt zpoždění, už je jedna odpoledne).
"Jdeš pozdě…" začal plameňák.
"Promiň,zdá se že si musím koupit baterky do budíku."a pousmála sem se na ně.

"Omlouvám se za zpoždění, ale musel sem pomoct sestře s výběrem oblečení…" objevil se u nás Kakashi.
"Přestaňte konečně lhát,vy nemáte sestru!!!!" spustili sborově Naruto se Sakurou, a on se jen pousmál.
"Začneme s tréninkem?" zeptal se Kakashi
"Hai, Kakashi-sensei" znovu sborově,až na mě.
"No,vy dva spolu trénujte, já si vyzkouším Yuki, abych věděl na jaké úrovni bojuje."tak spolu začali Naruto a Sakura bojovat.
"Jasně,ale upozorňuju vás,že si nepamatuju žádný techniky."
"V pořádku,stačí když se mnou chvíli budeš bojovat,třeba si vzpomeneš na nějaké techniky." A usmál se,myslím že se usmál, nejde to pod tou maskou poznat.
"Tak začnem,nebo se budem vybavovat?" zeptala sem se netrpělivě,a trošku i nervózně.
"Jasně…" a hned na to zmizel.

Začala sem se soustředit,v tom sem zaslechla jak se něco blíží,z pod země se vynořil Kakashi, naštěstí sem stačila uskočit, vytasila sem katanu (ale já nevím, jak se zachází s katanou),a hned sem zablokovala jedno chidori, Kakashi uskočil a znovu zmizel,ucítila sem jeho chakru mezi stromy,nevím jak, ale přenesla sem se vedle něj:"budem bojovat nebo se schovávat?" a on rázem uskočil,bylo vidět že ho to taky překvapilo.
Vytvořila sem klon (už si, asi, vzpomínám na nějaké techniky), vytasil taky katanu a šel přímo na Kakashiho,ten ho hbitě poslal přímo do stromu,ten hned zmizel, hodila sem za něj několik kunaiů s výbušnými lístky, všiml si toho a uskočil, lístky sem nenechala vybouchnout, nechala sem zaútočit znovu, další, klon. Mezitím sem,do tvaru kruhu,hodila další kunaie s výbušnými lístky., opět sem je nenechala vybouchnout. Kakashi pořád bojoval s mým klonem, tak si výbušných lístků nevšimnul, hned co se vypařil i on,jsem na Kakashiho zaútočila sama.

I když sem si nepamatovala žádnou techniku,bylo vidět že s katanou umím zacházet,dost slušně.
Zahnala se Kakashiho do kruhu z kunaiů s výbušnými lístky, hned na to sem je nechala vybuchnout,
"Ano!" řekla sem si pro sebe, když sem viděla že nestačil uskočit. Zdá se že se stihl skrýt pod zem, právě vylézal ze spálené země, kde zbyly jen kunaie s ohořelými zbytky lístků.
"D-dobrá, myslím že sme skončili…." Řekl překvapeně,nad mým výkonem, Kakashi (Nikdo se neopovažujte mě podcenit!).
"Tak na jaké úrovni, podle vás, bojuje?" zeptal se příchozí Naruto.
"Zhruba na úrovni jounina…a vy jste už dotrénovali?"podíval se na Naruta se Sakurou.
"Jo,dotrénovali jsme….a proč zrovna jounina?" zeptala se zájmem Sakura.
"Ano, dokázala vymyslet plán, jen na tom že viděla, jak bojuji, a to jen krátce, navíc, při boji, nepoužila žádné výrazné techniky…..jinak řečeno: dokázala by mě porazit jen s katanou."vysvětlil Kakashi, a oba na mě koukali nevěřícně. Kakashi si mezitím vzal knížku, a už se od ní neodtrhnul:" A,Yuki, přines toto Hokage."a podával mi dopis,asi posudek o mém boji.

Pak sem šla, i se Sakurou, k Tsunade.
"Sakuro?"
"Ano?"
"Chtěla sem se na něco zeptat…"
"Na co?"
"Kdo je Sasuke?"
"Od kud znáš jeho jméno?" zněla překvapeně, ale zároveň trochu smutně.
"Když jsme se vraceli ze Suny,tak Naruto v noci hrozně chrápal,chtěla sem mu zacpat něčím pusu,ale když sem přišla blíž, mumlal něco o záchraně Sasukeho…."
"Aha….zeptej se Tsunade, nemám, nějak, náladu to vysvětlovat." Trochu posmutněle.
"Fajn…" trochu naštvaně, protože by mě opravdu zajímalo,kdo to je.

Za chvíli sem byla v kanceláři naší hokage.
"Už ti Kakashi posoudil na jaké úrovni bojuješ?" začala Tsunade.
"Hai." A podávala sem jí dopis od Kakashiho.
"Hm..takže jounin…dobrá, budeš tedy s týmem 7."
"Ehm..no…chtěla sem se na něco zeptat…" začala sem nejistě.
"A na copak?" usmála se.
"No..chtěla sem se zeptat,kdo je ten Sasuke…..vypadá to,jakoby, jeho jméno tady bylo tabu."
"Sasuke Uchiha,byl to člen týmu 7,teď je z něj nunekin. Odešel z vesnice,byl to Narutův, a Sakuřin, přítel…teď po něm pátrají,jsou ve speciálním týmu cookies."
"Aha…a..no…mohla bych se taky připojit?"
"Jistě, jen to pak řekni Narutovi."
"Hai Tsunade-sama." A odešla sem do svého bytu, po cestě mě přepadl hlad,no…nějaké peníze mám sebou….no tak sem zašla do restaurace s nápisem Ichiraku. A hádejte,koho sem našla u pěti prázdných misek rámenu….

"Čau Naruto." Pozdravila sem ho.
"Čau Yuki,tak jak si dopadla u bábi-Tsunade?" zeptal se s úsměvem na tváři.
"Jsem, oficiálně, jounin."a oplatila sem mu úsměv.
"Tak to je super, za to tě zvu na rámen,jo?" a znovu se na mě usmál.
"Jasně, a mám ti říct že sem se přidala ke cookies."a pořád sem se usmívala.
"Aha…" trochu smutně…
"A co ten rámen, už mám hlad." Snažila sem se změnit téma.
"Hej,staříku, tady jeden rámen, pro kamarádku." A ukázal na mě, a už se jen usmíval.

Poznámky:
No....je to moje první FF,snad se bude líbit.
Budu pokračovat až mi napíšte nějaké komentáře.

Pravopis je snad správně,a chyby sem si nenašla,no....snad se bude líbit.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sorafay | 21. ledna 2013 v 10:40 | Reagovat

Vložil Fňu, St, 2013-01-16 20:55 Autor je: ONLINE, Editor všeho, Editor FF

Pravidlá FF tu nie sú na zábavu. Prečítaj si ich a riaď sa nimi. Plus si prečítaj nejaké poviedky od nettiex, Akumakirei alebo Minaty, a zistíš, ako má poviedka vyzerať a možno si poopravuješ aj tvoje chyby. Všimla som si ich len tak po očku, ani som to nečítala, pretože za ignorovanie pravidiel oba diely pôjdu preč. :-)

2 Sorafay | 21. ledna 2013 v 10:40 | Reagovat

Bez reakcie - presunuté.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama