Únor 2011

Zamilovaná do animovanej postavy

8. února 2011 v 19:53 | Horvi_Uchiha |  Z, Ž
Bol takmer obed, namiesto toho aby som trčala v škole, rozhodla som sa blicovať. Odchádzala som s wi-fi kaviarne pretože sa mi vybil notebook a  s plačom som premýšlala nad tým čo som práve videla. Dočítala som doujinshi (fanfiction príbeh) na pár ItaSaku,ktoré končilo kruto pre Itachiho, pretože stratil svoju lásku. Bola som tak zničená, prečo práve on, musí znášať tolko bolesti a utrpenia, dala by som všetko za to aby netrpel, prečo vždy on.  

Naruto nám skonal

8. února 2011 v 19:50 | Sayumi Haradane |  N
Nikdy sa nevzdám,pretože to je moja cesta ninjy...teda pokiaľ nezomriem na AIDS!!! XD

Smutne zvonia zvony,
z Konohy sa ozývajú stony,
mladý hrdina zomrel,
bol to jeho ortieľ.
Choroba ho skolila,
smrť mu oči zatvorila.
A kto bol ten hrdina?

Hinatina volba - 1

8. února 2011 v 19:48 | Tokime |  H
Bylo brzy z rána a Hinatu začaly probouzet sluneční paprsky, které jí vysvitly do pokoje skrz záclonu. Mírně přimhouřila očí, protože ji to bylo nepříjemné. Když jí sluníčko nenechalo spát, sedla si na postel a myšlenkami byla ještě v říši snů.
"Tak krásný sen," řekla.
"Naruto-kun," pomyslela si a začervenala se.
"Hinato?" zakřičel hlas u jejich dveří.
"Jsi tam?" znovu zakřičel dotyčný.
"Ano otče, můžeš vstoupit," řekla tiše Hinata.

Ďalší z mnohých

8. února 2011 v 19:46 | jeany4ever |  D
Chlad a bolesť prestupovali jeho telom. Ale čo iné mohol cítiť? Čo iné mohol čakať, keď sa vzoprel sám sebe? Čo? Nič. A práve toho sa mu dostalo, chladného a bolestivého nič. Duša trpela, telo upadalo, myšlienky bledli a spomienky? Tie sa vracali a trýznili znova a znova a znova. Nechceli nechať úbožiaka na pokoji...A on si pokoj ani nezaslúžil. Ten čo zabil anjela nemal právo žiť. Každý jeho nádych sa stával hlbším a hlbším hriechom, ktorý sa zadieral do nevinných duší, ktoré boli zmámené ľútosťou. Jemu srdce udieralo výčitkami, bilo utrpením, no neskoro. Neskoro bolo na pokánie, neskoro na ľútosť, neskoro žiadať odpustenie.

Krutý osud shinobi Kapitola 1.

8. února 2011 v 19:44 | MomochiZabuza |  K
Údolí konce bylo z pravidelného klidu vyrušováno svistem kunaiú a neustálým výbuchům.
Dole pod vodopádem se sváděla zuřivá bitva.
"Proč to musí skončit tam...kde se začalo?proč....Sasuke?!"
"Minule sem tě tu mohl zabít,tentokrát takovou chybu neudělám,z tohoto údolí neodejdeš živí Naruto!"
Bitva mezi ninji,kteří byly žáky legendárních Sanninů.

ZAMILOVANÍ NINJOVÉ

8. února 2011 v 19:42 | Monster |  Z, Ž
I.Kapitola
První setkání

Ahoj jmenuji se Kin Nakayama a tohle je můj příběh. Jednoho
krásného rána jsem dostal misi, že musím doručit vzácný svitek do
sousední země. Při této misi jsem musel projít lesem smrti, kde jsou
samé zmutované příšery.
Musel jsem se proto velmi dobře připravit a taky trochu více
vytrénovat. Meč Katana,by podle mě, na ně neúčinkoval a tak jsem si vzal
meč Kusanagi. Za úsvitu jsem vyšel.

Môj osud

8. února 2011 v 19:39 | renesmee cullen |  M
Môj osud
(tento príbeh je o Ayumi Uzumaki dcére Naruta Uzumaki) xD

,,Mohla by si mi dať nejaké osvedčenie, prečo by si mala dostať čelenku Konohy?" ozvala sa Tsunade ktorá ma ohromila jej láskavím hlasom.
,,A-ano." Rýchlo som jej podala list od ocka pre ňu. Netrpezlivom som pozerala von oknom, kým si ho čítala.
,,Ach, tak teba učil Naruto, a že vraj máš hodnosť na Jounina." Vstala od stola a zapozerala sa na Konohu.

Tam a zase zpátky 02

8. února 2011 v 19:37 | RikoHiashi |  T
Koukala jsem na toho muže z autobusu a viděla se někde jinde.Jen ne v té třídě.V zádech jsem cítila Itachiho a na ramenou jeho lehce položené ruce.Muž z autobusu si sundal brýle a kapuci.Jeho tvář byla sice také docela mladá ale v jeho očích bylo něco co mi nahánělo husí kůži. Ten muž měl vlasy téměř bílé a načesané dozadu.Koukala jsem na něj a on na mě.
"Tohle už mě unavuje" zařečnil a v jeho hlase jsem uslyšela jakýsi podtón.
"Uklidni se Hidane" ozval se Itachi a pustil moje ramena . Přešel k němu a koukl na mě.
"Co ode mě ksakru chcete?" vykoktala jsem ze sebe a v tu chvíli mi připadalo že mluvím jako nějaké malé ustrašené dítě.

Tam a zase zpátky 01

8. února 2011 v 19:36 | RikoHiashi |  T
Tak tu je první díleček. Doufám že se Vám bude líbit.Pokud by jste měli nějaké připomínky nebo i snad návrhy tak mi klidně dejte vedět. Přeji příjemné čtení.

Ráno, Ráno jako každé jiné.Klidné a nudné jako každé jiné kterých jsem prožila již stovky. Líně jsem se protáhla na posteli a vstala. Na zemi se válelo oblečení a na stolku u okna byla hromada knih,papírů a obrázků.První co mě napadlo když jsem pohlédla na svůj pokoj bylo to že bych jej už měla uklidit.
Ale povídejte to někomu kdo ráno vyjde z domu a vrátí se až za tmy. Pomalu jsem se oblékla do svého pohodlného oblečení a šla do kuchyně.