-Narutova cesta trochu jinak-kapitola jedna

27. srpna 2009 v 17:53 | Kisak, Ne, 2009-08-23 |  N
Kapitola 1

Byl opřený o zeď. Hlavu měl namířenou směrem k otevřenému nebi, ale

jeho oči byli zavřené. Na nic nemyslel, jen nechal příjemný vánek, aby si

hrál s jeho vlasy. Měl na sobě jen obyčejné kusy hadru, jako nějaký


bezdomovec či co. Každý si o něm myslel své, ale asi všichni by se shodnuli

na tom, že je monstrum, což si sám o sobě nemyslel. Nikdo ho ale doopravdy

neznal. Neměl rodiče ani žádného příbuzného, který by byl jeho oporou a

nahradil tím jeho otce nebo matku. Matka mu zemřela při porodu, to si

alespoň do této chvíle myslel. A co se týče jeho otce, o tom neví zhola nic.

Vítr se začal zvedat a nabral na síle. Toho přimělo otevřít

oči. Oči plné smutku i vzteku. Své emoce nedával najevo, aby nikdo nepoznal

jak se doopravdy cítí. Už se neopíral o zeď, ale šel mírným krokem ke svému

domu.

O sebe se staral sám a někdy ho přišel navštívit jeden

vysloužilí ninja. Jelikož byl starší, chodíval ho navštěvovat čím dál tím

méně. Navštěvoval ho zpravidla jednou do týdne. Oslovovali ho Sandaime

Hokage, spíše Hokage-sama, jelikož to byl nejváženější člověk ve vesnici.

Ale jeho pravé jméno je Sarutobi Hizuren. Udržoval pořádek a staral se o

chod vesnice.

Konečně došel ke svému domu. Obloha se zatáhla a slunce už

nesvítilo tak jako před chvílí. Vytáhl si z kapsy klíč a odemknul dveře.

Zabouchl za sebou a hned zamířil ke své posteli, jejíž dřevo bylo zbarveno

do černa. Jeho pokoj byl menší a všude měl poházené různé věci.

Jediný kdo v něj zbudil radost byl stařík Hizuren. Ale ten

se už nějaký čas nestavil, asi měl hodně práce. Zase si vzpomněl na tu

hroznou dobu, jak ho každý kromě staříka odsuzoval.Každý mu nadával, každý

ho nenáviděl, kvůli jedné události. Události, která změnila jeho život.

Události, za kterou on nemohl. Za to, že bylo do něho zapečetěno monstrum.

Monstrum, které bylo ze všech nejhorší. Kyuuby no Yoko, neboli devítíocasá

liška. Zapečetil jí do něho jistý Yondaime Hokage,nejlepší ninja svého

druhu. Jen málo kdo zná jeho pravé jméno,ale všichni mu říkají Yondaime.

Zapečetil jí do něho, aby ochránil vesnici před samotným démonem, před

samotnou liškou. Ale při tom incidentu umřel. Obětoval svůj život pro

vesnici a lidi, kteří v něj věřili.Umřel mladý,bylo mu sotva pětadvacet let.

Lidé ho považovali za hrdinu, který zachránil vesnici před zákeřnou

devítiocasou liškou.

,,Proč zrovna do mě." Vykřikl a zároveň se ptal sám sebe.

Proklínal lidi za to, jak se k němu chovali. Jak každý na

něj křičel :,,Naruto ty monstrum".

,,Vypadni od nás ty liško!!

Naštěstí ty časy jsou už dávno pryč. Nikdo na něho už

nevolá:,,liško táhni!!"

Ale přeci jen se na něho koukají,jako na lišku,jako na monstrum co zničilo

jejich domovy,co zabilo mnoho nevinných ninjů.

Nějak si neuvědomil, že uběhlo už pár hodin od doby, co

sem přišel. Přestože čas plynul,nemohl zapomenout na dávnou událost. Protáhl

se, jeho tělo bylo ztuhlé, potom co ležel na posteli pár hodin ve stejné

pozici. Vstal z postele a šel k jídelnímu stolu. Byli tam ještě zbytky ze

včerejší večeře. Doma nic k jídlu neměl, tak dojedl zbytek té misky Ramenu.

Bylo to jeho nejoblíbenější jídlo.Když dojedl svou porci Ramenu, cítil se

unaven.Byl ospalý natolik, že položil hlavu na stůl a zavřel oči. Probudilo

ho zaklepání na dveře……pokračování příště
Poznámky:

pripada mi to trosicku divne...ale co ..
kritizujte...

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama