Vznik Listové

12. července 2009 v 9:50 | yondaime kage, St, 2009-07-08 |  V, W
"Hashiramo, už sem unavený." řekl Madara svému druhovi.
"Jistě, hned to bude." odpověděl Hashirama. Šli už celý den a ani jenou si neodpočinuli. "Mokuton!" ozvalo se zadunění a ze země pod skálou vyrostl dřevěný dům. Byl skromný, ale útulný a suchý, když tu bylo to období letních bouří. Stál nedaleko malé říčky s průzračnou vodou plnou ryb a vedle teplého pramene.


"Ah, to je super." vyhekl Madara úlevou, když se naložil do bublající lázně.
"Ano, to je. A je to ještě lepší, když máme pramen pod střechou, alespoň na nás neprší." prohlásil Hashirama.
Druhého rána se vydali na lov, aby měli co jíst. Jak se tak procházeli po okraji říčky, něco spatřili. I hned se tam šly podívat.
"Páni, nevěděl sem, že je tady nějaká cesta, ty jo? udiveně se zeptal Hirashi a ani nečekal na odpověď a vydal se po ní. Cesta se klikatila mezi stromy, byla úzká a tvořila ji směsice bláta a kamenů. Po několika krocích zachytil Hirashi ve vzduchu neznámou vůni. Tak lákavou a tak pěknou, že mu zakručelo v břiše. "Pečené maso...rybí." problesklo mu hlavou a šel za zdrojem lákavé vůně.
Kousek za říčkou, asi tak padesát kroků, uviděli malá stavení. Nebylo to vlastně jen jedno nebo dvě, bylo jich asi sedm, to ukazovalo na menší vesnici.
Malá skupinka domů byla osídlena, jak usuzovali z kouře stoupajícího z každého komína.
"Dobrý den, mohu Vám něčím posloužit?" zeptal se neznámý hlas.
"Dobrý den. Cestuji tady s mým přítelem a uviděli jsme Vaši vesničku, tak jsme se přišli podívat. Tady vážně žijete?" řekl Madara.
"No jé je, že váháš." zasmál se muž. "Já jsem Senju, Senju Tobirama. Vítám Vás ve vesnici." řekl. Dva mladíci se na sebe usmáli.
"Mohli bychom u Vás ve vesnici najít nocleh? Alespoň než skončí období letních bouří..." dotázal se Hashirama.

Už uplynul měsíc ode dne, kdy vešli do vesnice. Každý den co den pomáhali jejím obyvatelům.
"Jak se jmenuješ?" nesměle se zeptala dívka Hashirami.
"Ahoj," začervenal se Hashirami, "já jsem Watanbe Hashirami."
"Já jsem Senju Yoko." zasmála se dívka. Dál si povídali, den za dne a Madara žárlil čím dál víc. Ovšem i na něj padla láska z nenadání jednoho dne, když se vracel z lovu.
"Ahoj." řekl Madara jedné mladé, pohledné dívce.
"Ahoj." odvětila dívka a tvář se ji zabarvila rozpaky, jelikož mladý muž se jí velmi líbil.
Takto si dva naši přátele našli spřízněné duše, vzali se a usadili se ve vesnici. Po devíti měsících se Yoko a Hishiramimu narodil syn. Dal mu jméno muže, který je před několika měsíci ve vesnici radostně uvítal. Jméno Tobirama.
Když se ten muž dozvěděl jeho jméno, rozhodl se vesnici pojmenovat, na počest muže své dcery a otce svého vnuka, Konoha, dle mužových schopností.
Po smrti Tobirami se měl stát nejvyšším vládcem ve vesnici Hashirami, jenže i Madara si vzal dceru Tobiramiho a sestru Yoko. Tak vznikl spor mezi dvěma přáteli, až nakonec vyústil v souboj a vyhnání Madary z Listové.
Poznámky:

Hm, tak nic moc no, čekal sem něco lepšího, že podám lepší výkon, ale co...nevadí:)

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 yndaime kage | 19. srpna 2009 v 23:21 | Reagovat

ono to ještě žije? no to čučim  O_O ...díky z záchranu Yamata no Orochi :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama