Změna

28. června 2009 v 20:10 | Uchiha Kagome - 2009-06-28 |  Z, Ž
,,Všichni Akatsuki ke mně do kanceláře! A hned!" rozezněl se po sídle Akatsuki leaderův hromový hlas. Všichni okamžitě naklusali, ale to, že bylo pět hodin ráno na nich bylo zřetelně poznat.


Hidan měj stále zabodnutou kosu v těle, a zdál se být pěkně naštvaný, protože ho Pein z rituálu tento týden zavolal už tříkrát. Kakuzu měl samozřejme své růžové klapky na uších. Deidara přiběhl do místnosti s natáčkami na vlasech a Sasori byl naprosto zmazaný od něčeho, co se nedalo definovat. Itachi se dovnitř vřítil s kafem v jedné ruce, a v druhé držel knížku Harry Potter a relikvie smrti. Kisame naklusal s plavkami a byl celý mokrý od ranní koupele. Zetsu byl zrovna na výzvědách a Konan přišla za chvilinku v županu, a pod ním měla jen košilku. Všichni okamžitě začali slintat, jen Pein se tvářil normálně, ba i znechuceně. Modrovláska jen smutně vzdychla. Vždyť leader byl jediný, kdo ji přitahoval. Nikdy si jí však nevšímal, ale ona doufala, že se tak jednou stane. ,,Konan, byl bych rád, abys se převlékla." Řekl chladně a prsten ukázal směrem k východu. ,,Dobře." Kývla a potichu se vydala ke dveřím. ,,Potřebuji, aby tu někdo na týden zastoupil mé místo. Půjdu s Konan na misi." Chvíli bylo ticho, ale pak: ,,Jo!!!!!!!!!! Tak já budu šéf!" vykřikl Hidan. Leader nemohl nic dělat a musel ho urči, ale nadobro se mohl rozloučit se zásobami saké. Konan už ani nešla dovnitř a čekala přede dveřmi. Po chvilce šli všichni do svých pokojů, až Peina s modrovláskou. ,,Myslím, že vyrazíme hned." Navrhl a hned jak vstoupili do oslnivého slunce, se Konan zadívala do země a doufala, že se jí sen splní.

,,Konan! Nebudeš tu doufám stát celý den!" vyštěkl nepříjemně Pein. ,,Ne. Už jdu." Tak to jí na náladě moc nepřidalo. Běželi asi čtyři hodiny, když v tu se silně rozpršelo. ,,Nemůžeme se zastavit." Podíval se na oblohu, která byla temně šedá. Modrovláska už byla hezky promočená a potichounku kýchla. Leader to ale slyšel. ,,No, tak se asi budeme muset zastavit."
Odfrkl si otráveně a zastavili se u nějakého malého domu. ,,To není potřeba." Zašeptala, ale Pein jako by to neslyšel. Vešli dovnitř, a Konan musela zatajit dech. Byl to jen jeden obrovský pokoj s manželskou postelí, obdélníkovým stolem a s dvěmi židlemi. ,,Lehni si, vzbudím tě, až přestane pršet." Nabídl jí, ale: ,,Ne, to je dobré. Lehni si taky." Nakonec se oba posadili na kraj postele. Pein nečekaně pohladil Konan rukou po stehnu. Naprosto vytřeštila oči a zčervenala. ,,Co?" vyhrkla, ale zrzek jí položil prst na rty, a následovně je políbil. Položil jí na postel a svlékl z obou pláště. ,,Proč tak najednou?" zajímalo ji ,,Já nevím." Pokýval hlavou a přejížděl jazykem po jejím břiše. Modrovláska slastně zavzdychala a vnímala každý jeho dotek. Chvíli se jen tak mazlili, ale po půl hodině, se Pein trochu oddálil a povzdychl: ,,Už bychom se měli vrátit." Konan nic nenamítala, protože věděla, že to nebylo naposledy. Tiše se oblékli a leader otevřel dveře. Nepřestalo pršet. Spíš se to zhoršilo. Nemohli však nic dělat. ,,Pojď." Natáhl k ní ruku, a ona jí váhavě přijala.
Poznámky:

Sice krátké, ale snad to šlo.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama