Sakuro miluji tě!!! -1:Začátek konce!

3. června 2009 v 14:06 | uzumaki-sakura - 2008-12-11 |  S, Š
Ahojky lidičky tohle je moje první povídka tak doufám že se bude líbit!!!)

Naruto se zrovna procházel u hranic Konohy,díval se do dálky a přemýšlel.:Už jsou to 3 roky co Sasuke odešel z Konohy.Naruto se Sakurou se za tu dobu velmi sblížili,byli spíše než jako přátele


jako bratr se sestrou (to si alespoň Naruto myslel:)).Když Sasuke odešel,nikdo kromě nich samotných je nedokázal zcela pochopit.Nedokázali pochopit jaké to pro ně je jakoby odešel kus nich.Oba si byli navzájem oporou a také jen díky tomu už se ze Sasukeho odchodu jakž takž vzpamatovali.Jen někdy je ještě popadal smutek.Naruto takové chvíle nenáviděl!!Nenáviděl sebe za to že na Sasukeho nedokáže zcela zapomenout a také že ve skrytu duše stále doufal že se vrátí!Už zase byl ponořený do svých myšlenek a nevnímal okolí, ani to že má společnost.
Zdálky ho pozorovala Hinata a v duchu uvažovala nač to zase myslí že si jí ani nevšiml.I když co si budeme namlouvat Naruto o ni nikdy neměl dvakrát velký zájem.,,Měla bych být na něho naštvaná a to pořádně.Vždyť já se tak moc snažím před ním neustále neomdlévat a už se mi to taky několikrát povedlo HEČ!No jo když ovšem nepočítám fakt že po tom co jsem se snažila také nezčervenat jsem trávila zbytek dne nad záchodovou mísou rudá až za ušima.Po té si o mě všichni začali dělat starosti jestli snad netrpím nějakou protinarutovskou nemocí.Což se samozřejmě nepotvrdilo."Však mi víme čím trpí že?!).)Hinata najednou pobrala veškerou svou odvahu a.....
Naruto si mezitím vyskočil na nejbližší strom,ale stále nic moc nevnímal.Byl tak ponořený ve svých myšlenkách,že když uslyšel jakýsi ustrašený dívčí hlas připadalo mu to jako by od něj ta osoba byla na míle daleko.Rychle i když nerad se vrátil do reality a to co uviděl ho poněkud zaskočilo.Velde něj seděla Hinata a jemně s ním třásla.,,Naruto si v pohodě?"
,,Co?Jo jo sem,potřebuješ něco?"
,,Sakra do pr...háje.Proč vždycky ,když se podívám do těch jeho bombastickejch kukadel omdlívám?!!Vsadím se že v tomto momentě by oproti mě bylo rajče bělejší než sníh.(Když ovšem nepočítáme žlutej sníh ,o kterém víme že ho nesmíme papat:-p)Hinata byla opět v koncích,sebrala všechen zbytek odvahy který měla (a že jí bylo pramálo),aby jen dokázala roztřeseným hlasem odpovědět:,,N-n-ne ni-ni-nic vš-šechno je v háji teda ne!!!N-n-ne v háji,ale v pohodě ta-ak se měj už musím běžet!Ahoj!"Pozdrav už Naruto skoro neslyšel,protože Hinata už se neuvěřitelnou rychlostí hnala zpátky do města.
Naruto na to jen udiveně zíral a zase přemýšle nad tím,proč se ta Hinata chová tak divně.(TEn je ale tupej co?!)
Zatím u druhého hlavního hrdiny tohoto příběhu:
Sakura šla,míjela lidi ,kteří po ní pokukovali někteří s lítostívím pohledem,další s udiveným pohledem že je ani nepozdraví a někteří chlapci (naprosto upe všichni!) i s pohledem ,který dával jasně najevo že by si dali říct.ano ze Sakury se stala nádherná dobře vivinutá dívka ,která už nebyla tou vystrašenou chudinkou co dřív, ale stala se z ní dívka ze které měli také všichni určitý respekt,protože byla cvičena samotnou Hokage-sama:Lady Tsunade od které má jak je všeobecně známo téměř nadliskou sílu.To byste měli vidět jak dopadli ti bláhoví chlapíci co ji chtěli svést.Měli tolik krvavých šrámů že byli naprosto k nerozeznání.Sakura byla ovšem také ninja-medic, takže jí nezbývalo nic jiného než ošetřit to co sama způsobila.
Ona ale přesně věděla kam jde.Chodila tam po tajnu,tedy skrývala to před Narutem,protože nechtěla,aby věděl že se stále ještě pořád trápí.Měla Naruta ráda moc ráda a ktomu mu byla také vděčná za to,že byl také její velkou oporou ,kdž Sasuke odešel.Zrovna myslela na to jak s Narutem stáli proti Kakashimu a lovili rolničky,když si uvědomila že už je na místě.Zvedla oči od země do které se celou tu dobu vpíjela pohledem a pohlédla na dům svého bývalého člena týmu.Nevěděla proč ale vždy když byla tady na tomto místě uklidňovalo ji to.,,Sasuke opravdu si to měl za potřebí opouštět nás?!"Řekla to sice povadlím hlasem,ale neukápla jí při tom ani droboučká slzička ani povzdech ani fňuk zkrátka nic na co byste mohli být zvyklí u staré Sakury Haruno.Sedla si na svou nejoblíbenější lavičku u Uchiha sídla a opět se ponořila do svých vzpomínek.Stejně jako Naruto si nevšimla že má společnost ten dotyčný se však neobjevil vedle Sakury ani s ní jako Hinata s Narutem nezatřásl jen dál seděl v největší koruně stromu co založil klan Uchihů a do ticha tiše pronesl odpověď na Sakuřinu otázku:
,,Neboj Sakuro já se vrátím"....

Poznámky:
K napsání povídky jsem se chystala už nějakej ten čásek akorát že se školou na krku jsem se nedostala ani k tomu ,abych povídky četla natož abych se pustila do psaní nějaké vlastní!Ale jednoho krásného dne (večera!)v osm hodin ráno (večer)jsem si sedla a pustila se alespoň do první kapitoly.Pomalu ani nevím jak se ta kapitola čte,protože už skoro ani nevidím na klávesnici.Takže uvidím s psaním podle toho jak to bude vypadat až si to po sobě zítra přečtu.=))[/img]

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama