Príbeh 4th Hokage

3. června 2009 v 13:22 |  P

Minato a Jiraja byli na misii v krajně vodných vírú. Krajna byla nádherní. Všude voda a zeleň. Když se vraceli z mise, Minato byl hladový, a už dluhší čas mňel chuť na Rámen. Když uvidel ceduli z nápisem "Rámen" šťastne vykřikl:
"Jiraja sensei, pojďme prosim na rámen!"
"Ne, je to odchylka z cesty a mi se máme vrátit do jednoho tídnu."


"Tým směrem sou i lázně." Šepl Minato Jirajovy.
"Á, ale vždyť času máme hodne, jeden týtedn to jemnoho." Řekl Jiraja ze slintáním.
Když odcházeli, cestou míňeli farmu. Když si lidi na farmňe všimli čelenky na jejch hlavách,
Přišli k nim a prosili jich, jestly by nevzali sebou jejch dceru, která strašne toužila být kuniochi. Souhlasili. Když nastal večer, zastavili se v jedné spráchnivené ubytovni, kde ponoukali bydlení za lacnou cenu. Ale i přesto, na to aby jim vydrželi peníze mohli přenajat jenom dvě izby.Jiraja řekl:
"Hele, decka, já mám jednu izbu a vy druhou,OK?
"Ne, to není OK!" zvolali oba na jednou.
"Proč nemúžu být v izbě s vámi, Jirajio sensej?!" vykřikl Minato.
"Chceš být jak malé ďecko v izbě s dospielím?" šepl Jiraja Minatovi, tak aby to slišel jenom on.
"Fajn,dojednáno!" řekl Jiraja nahlas.
"COŽE?!?!" vykřikla dívka a začala protestovat. Ale Jiraja neustoupil.
Dívka nemohla dobře spát a zobudila se uprostřed noci. Podívala se na klukovu postel, a zjistila, že je prázdná. Zrazu zacejtila vánek. Podívala se na balkón, a kluk sedel tam a pozoroval oblohu. Přisedla si k ňemu a zeptala se:
"Nemúžeš spát?"
"Ne. Ty taky,viď?"
"Jo."
"Jak se vlastňe jmenuješ?" Zeptala se dívka.
"Namikaze Minato. A ty?"
"Kushina Uzumaky."
"Máš niáký sen?" zeptala se Kushina.
"Jo! Jednou se určite stanu úžasný hokage! Ti niáký máš?"
"Jednou se stanu kuniochi!"
Po chvíli se Minato ozval:
"A kdy chceš začít trénovat?"
"Hned jak přídeme do Konohy. Proč se ptáš?"
"Jen že kým přídem do konohy to chvíli potrvá."
"Kolik?!" Zeptala se zdešene Kushina.
"Asi tak mněsíc."
"COŽE!!!"
"Jde po nás pár chlápkú,budeme muset jít oklukami."
"Kdo, a proč sakra po vás někdo jde?"
"To ti nepovím."
Kushina nechtela dobízet, a tak si šla lehnout. Byla strašne nervózní, nemohla zaspát a byla celou noc vzhúru. Kluk šel spát až něco po druhé ráno, soudila Kushina podle budíku. Když se ráno ozval budík, oba dva uždávno vstali, převlékli se, a šli za Jirajom. Ten pořád chrápal. Uďelali mu piekně hlasitej budíček, a šli na cestu.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama