Lovkyně Sakura

17. června 2009 v 11:53 | Nanny - 2009-06-11 |  L
Lovkyně Sakura

Malá růžovovlasá lovkyně se přiblížila ke své oběti.Sledovala je z povzdalí.Oba dva byli upíři.Neměla strach tyto situace prožívala dost často.Nechtěla však zasahovat do tohoto boje.Dostala nový úkol zabít upíra,který zabil její matku.Nenáviděla ho.Po několika hodinách


čekání v hustém houští byl boj dvou upírů u konce.Vyhrál její nepřítel.Na ten obličej nikdy nezapomene.Šla jen po jeho stopě.Otočil se.Pohled jaký se Sakuře naskytl byl pro bohy.Upír,kterého uviděla měl nádherné delší černé vlasy.Svalnatou hruď.Zatajil se jí dech,ale pak si uvědomila,že tenhle upír jí zabil matku.Toužila po pomstě.Vzala do ruky svoji oblibenou bouchačku.Dala prst na spoušť a zamířila,ale nestřelila.Vylezla zpoza křoví,aby její nepřítel věděl kdo ho zabil.Srdce jí bušilo strachem.Nikdy neměla takový strach jako teď.Zbraň se jí v ruce rozklepala.Sakra!

Sasuke svého soka zabil.Vlezl mu přece do jeho teritoria a zabil tu nevinnou ženu.Nesnášel krutostupírů.Hnusilo se mu to kým byl.Nenáviděl se.Podíval se na svoje rány.Ty se jako zázrakem rychle zacelily.Smutně se usmál.Už chtěl odejít,ale uslyšel zvuk z křoví.Někdo tu je,pomyslel si.Rychle se schoval a čekal.Co za vetřelce na něj zaútočí.Překvapilo ho,když uviděl křehkou ružovovlasou dívku.

Sakura se polekala její nepřítel zmizel.To je podobné upírům,pomyslela si cinicky.Věděla,že tu někdejejí nepřítel je,ale nevěděla kam má přesně namířit.Za jejími zády se pohlo zvířené listí.Čekala anise nepohla.Na krku ucítila studenou ruku.Byla naprosto klidná.,,Chceš mě zabít?Udělej to!Stejně sivrah mé matky."Sasuke se polekal co to ta pomatená holka říká.Vždyť on člověka nezabil dobrých 200let.
,,Nevím kdo zabil tvoji matku,ale já to nebyl.Věř mi."Sakura se cinicky usmála.,,To ti tak budu věřit ty pse.Nemáš srdce ani duši.Proč bych ti,potom měla věřit?Navíc mě teď chceš zabít ne?"Sasuke se usmál a pustil její krk.Sakura na nic nečekala.Otočila se a chtěla vystřelit.Do ticha noci se ozvala rána.Sakura se rozhlédla.Minula.,,Sakra!"zařvala.Byl pryč.Nikdy se jí ještě nestalo,že by minula.Zbraň si opět zastrčila do opasku.Její rose byla oblíbená kamarádka.Zabila už mnoho upírů.
Začalo pršet a tak se rozhodla pro dnešek ukončit svoji misi.Šla domů pomalým krokem.Nikdo tam už stejně na ni nečekal.Smutně se kokula na nebe.První kapka deště jí přistála přímo uprostřed nosu.Zasmála se do tmy,ale nebyl to radostný smích.Začala plakat.Slzy jí stékaly po tváři.Slaná příchuť se mísila s kapkami deště.Život je nespravedlivý,pomyslela si Sakura.

Sasuke tu malou ružovovlasou lovkyni sledoval.Odhadl to dobře je to lovkyně upírů.Proč ho,ale obvinila,že zabil její matku.Stále mu zněl její hlas v hlavě.,,Si vrah mé matky."Stále se mu ta věta drala do mozku.Sasuke byl smutný.Jen proto čím je ho všichni odsuzují.Kéž by mohl změnit svůj osud,pomyslel si.
Sledoval lovkyni až domů.Všiml si jejích slz a začalo mu jí být líto.Ne nesmí s ní soucítit ona je jeho nepřítel ten kdo ho chce zabít za čin,který nespáchal.Najednou ho napadla velice pitomá myšlenka.
Co,kdyby se jí ospravedlnil.Najednou mu to vše došlo ta žena,kterou zabil jeho bratr Itachi.Ano jsou si podobní.Itachi musí jí to říct,ale jak?Díval se jak rozsvěcela ve svém domě.Vešla do koupelny.Svlékla si
věci a šla se osprchovat.Bože je tak nádherná,ale v mozku mu znělo,,Nemůžeš ji mít je to lovec a je člověk nenávidí tě.Za to,že tvůj bratr zabil její matku."Sasuke mrkl na nebe.Blížila se velká bouře.Navíc měl hlad
seskočil z velkého dubu na kterém seděl a utíkal do lesa na lov.

Sakura na sebe nechal téct horkou vodu.Bylo to tak uklidňující.Na vše zapomněla a nechala se unášet vlnouzapomnění a relaxace.Vypnula vodu a chvíli jen tak stála ve sprchovém koutě.Nevadil jí chlad,který cítíla.
Naskakovala jí husí kůže,ale ona si toho nevšímala.Jen seděla na studených dlaždicích.
Po hodině se zvedla,vzala ruční a převázala si ho kolem těla.Podívala se na sebe do zrcadla.Vypadala jako zmoklé kuře.Vzala z poličky hřeben a rozčesala si svoje mokré vlasy.Když odcházela z koupelny uklouzla ji
na mokrých dlaždičkách noha.Jak padala praštila se o umyvadlo do hlavy a ztratila vědomí.

Sasuke to celé viděl.Byla v bezvědomí.Co teď pomyslel si?Musím něco udělat,ale když půjdu k ní domů.Ne nesmí.
Nakonec se rozhodl seskočil ze stromu a vlezl otevřeným oknem v koupelně dovnitř.Zvedl dívku do náručí a nesl jí do jejího pokoje.Položil ji na postel.Rána na hlavě krvácela.Ach ne!Je snad mrtvá.Vyzkoušel tedy
její tep.Byl naprosto v pořádku i srdce ji bušilo a dýchala.je tedy v pořádku už se přece ujistil,tak proč nemůže odejít už ho tu nic nedrží.Naposledy se podíval na spící krásku,a pak s ladností vyskočil z okna.

Sakura se probudila.Byla strašně zmatená její zrak byl poněkud omezený po té ráně do hlavy.Po několika minutách se,ale rozkoukala.Seděla na posteli.Jak se tu vůbec octla?Nepamatovala si,že by se došourala do své postele.Bylo to opravdu divné,ale pak uviděla vlhké stopy na svém koberci.Někdo tu musel být.Opatrně přešla ke své skříni se zbraněmi.Vytáhla rose - svoji oblíbenou zbraň.Po špičkách prošla celý dům,ale nikdo nikde.Už asi blázním,pomyslela si.Odložila zbraň oblékla se a šla si něco uvařit k jídlu.Měla
příšerný hlad.Celý den nic nejedla.Zítra musí na základnu,aby podala hlášení o lovu.Ani si nevšimla,že má na hlavě krvavou ránu,ale nevšímala si toho.

Sasuke sledoval dívku jak vaří.Vonělo to vážně skvěle škoda,že se živí jiným druhem potravy.Usmíval se měla tak ladné pohyby.No prostě anděl s růžovými vlasy,pomyslel si.Anděl,který ho chce zabít říkalo jeho rozumnější já.Nemohl se toho pohledu nabažit.Co to s ním jenom udělala.Probudila v něm snad nějaký cit?

Sakura umyla nádobí a rozhodla se,že půjde spát.Byla unavená a přetažená.Okolnosti,že její matka je mrtvá.
Sakura si rozestlala postel.Zhasla velké světlo a rožla malou lampičku na nočním stolku.Zavrtala se do peřin.Z otevřeného okna zavál do místnosti studený vítr.Nepamatovala si,že otevřela okno.Vstala z postele a přešla k velkému oknu,které vedlo na balkon.Z pokoje si donesla židli a na chvíli si sedla na balkon.
Byl krásný vzduch,i když byla zima Sakuře to nějak nevadilo.Nechala si od větru cuchat vlhké vlasy.
Najednou uviděla na stromě stín.Na chvilku zatajila dech,ale pak se uklidnila.Vzala stoličku a zavřela okno.
Lehla si do postele a zhasla lampičku.Chvíli se koukala do stropu a přemýšlela,ale pak usnula.

Sasuke stál v jejím pokoji ani se nepohnul.Bylo mu jedno,že je to nebezpečné.Dívka usnula a on se mohl pohnout z temného koutu.Sedl si k ní na postel.Ucítil krev,ale ještě něco jiného.Vůni třešní z jejích
vlasů.Voněla tak nádherně.Na jejím nočním stolku viděl fotku její rodiny.Byla hodně podobná své matce.
Chápal její žal.Jeho rodinu vyvraždil jeho vlastní bratr.Jen z něho udělal upíra.Do teď nevěděl proč to jeho bratr udělal.Proč ho nechal žít?Byla jeho životní otázka.Nikdy na ni však nedostal odpověď.Sedl si na okraj postele.Pomalu se chtěl dotkonout jejich vlasů,ale dívka se rychle zvedla a
namířila mu pistoli rovnou na spánek.,,Mám tě.Myslel sis,že o tobě nevím?Omyl kamaráde."Sakura se rozhořčeně dívala na vetřelce v jejím pokoji.Sasuke se usmál šikovně jí vykroutil zbraň z ruky a zahodil ji.,,Podceňoval jsem tě si velice dobrá.Nikdy jsem se s podobným lovcem nikdy nesetkal,ale
ty si mě taky podceňovala měla si mě zabít a nečekat."Sakura čekala.Upír k jejímu krku přiložil svoje špičáky.Zvřela oči a nic.Uslyšela jen smích.Sakura otevřela oči.,,Co to sakra má být?"zeptala se rozhořčeně.Sasuke se přestal smát.,,Promiň,ale ty mě chceš zabít a nakonec bych zabil já tebe."
Sakura se zatvářila nechápavě.,,A co je na tom vtipného?"Sasuke ji pustil.Sakura si třela zápěstí.
Sasuke se posadil do křesla vedle okna.Sakura na něj pořád nechápavě zírala.Sasuke se díval z okna.
,,Nejsem vrahem tvojí matky."Sakura vykulila oči.,,Co?Já tě viděla všichni tě viděli.Máš snad dvojče?"
Sasuke se znovu usmál.,,Nemám dvojče,ale dost podobného bratra.Byl to on.Vím to.Zabil i naši celou rodinu a ze mě udělal zrůdu."Sakura ho poslouchala.Nechtěla věřit tomu psovi,ale najednou jí ho bylo
docela i líto.Věděla jaké to je přijí o rodinu.,,Já ti pořád nevěřím.Si upír a já lovec nemůžu ti věřit.Jak můžu vědět,že si ji nezabil společně se svým bratrem?"Sasuke vstal a mrštil křeslem do okna.Sklo se rozbilo a rozlítlo se po pokoji.Sakura byla vzteklá.,,proč si to zatraceně udělal!"
Sasuke se trochu uklidnil.Sakura si všimla,že z její holeně vytryskla rudá tekutina.Krev!Zatraceně,pomyslela si!Sasuke se nehnul ani z místa.Jen nasával pach krve.Sakura si zkoušela vytáhnout střep ale byl příliš hluboko.Sasuke se k ní přibližoval.Sakura couvala a snažila se najít svoji rose.
Už neměla kam couvnout.Byla uvězněná v koutě pokoje.Sasuke se sehnul k její noze.,,Je to zlé máš tu nějakou lékarničku?"Sakura se přestala třást.Poodstrčila ho a šla do koupelny.Donesla lékárničku.Sasuke
si ji vzal a zkoumal co v ní všechno je.,,Pinzetu máš?"Sakura vytáhla z nočního stolku pinzetu.Sasuke opatrně šťoural v ráně.,,Mám to."zvolal vítězně.Vyndal střep a dal ho na noční stolek.Sakura čekala až
jí obváže ránu.Nevěděla co tím sledoval,ale hodně se ovládal.,,Díky."dodala potichu.Sasuke se usmál a poškádlil ji.,,Cože si to říkala?"Sakuře plály zase oči hněvem.,,Děkuji,jsem řekla.Nehraji si na hluchýho.
Mimochodem neznamená to,že tě nechci zabít."Sasuke se i tak radoval ze svého menšího vítězství.Pak ho napadlo,že by se mohl představit,jenže dívka se zvedla a odešla pryč.Nechtěli ji následovat jako pejsek
čekal až se vrátí.

Sakura šla dolů pro nějaký igelit,aby zakryla tu díru v okně.No bezva,pomyslela si.Nechám se ošetřovat od upíra a strpím ho ve svém domě.Jsem vážně lovkyně k pohledání.Našla v šuplíku nějakou izolepu.
Vzala všechno potřebné a spěchala nahoru.,,Ty si ještě tady?"Řekla sarkasticky.Sasuke na to však nic neřekl.Vzala igelit a lepící pásku.,,Tak,když tam tak stojíš mohl by si mi pomoct?"Sasuke si založil
ruce naprsou.,,Já myslel,že ty nepotřebuješ pomoc od upíra,co ti zabil matku."Sakura obrátila oči v sloup.,,No dobře uznávám teď by se jedny ruce hodily."Než stačila ještě něco dodat,Sasuke
prosvištěl kolem jejího těla a zalepil rozbité okno.,,Tak to je lepší ne?Stejně jsem to okno rozbil já."Sakura na něj civěla.Pořád mu nedůvěřovala,ale on jí čím dál víc připadal sympatičtější.Ne to
nesmí je upír ona lovec!Sakra!,,Dík.Já nevím co...říct.No,ale je fakt,že si ho rozbil."Sasuke se na ni upřeně podíval.,,Stále mi nevěříš co?Chápu tě si lovec a já jsem upír.No nic radši půjdu."
Najednou se v Sakuře cosi vzpříčilo.,,Počkej.Já...nechceš tu zůstat.Já vím,že mě můžeš ve spánku zabít,ale o to bych se být tebou nepokoušela nebo budeš tentokrát opravdu tuhej."Sasuke nevěřil vlastním uším ona mu nabídla nocleh?,,Díky už dlouho jsem nespal v teple domova,vkastně už 200 let no ani to nepočítám."Sakura se trochu usmála.,,Aha...já no víš neměla bych to dělat.
mohl by tě tu někdo vidět a vyloučili by mě ze školy možná i hůř,ale pro jednou se snad nic nestane.Můžeš spát třeba v mém pokoji."S těmi slovy odešla.

Sasuke hupsnul na měkkou postel.Bájo,pomyslel si.Konečně nebude spát venku jako pes.Nikdy si nezvykl na to,že spát nemusí.Lehl si a přemýšlel,potom mu došlo na co zapomněl,vždyť nezná ani její jméno.Chtěl vyskočit a dohonit ji,ale pak si to rozmyslel.Třeba bude lepší,když její jméno
znát nebude už teď se s ní bude těžko loučit.S jeho malou růžovovlasou lovkyní.

Sakura si nachystala v pokoji pro hosty postel.Vždy ho měla připravený,kdyby náhodou měla návštěvu.Pak si vzpomněla,že ho naposledy uklízela její matka a po tvářích se jí začaly kutálet slzyčky.Setřela si je hřbetem ruky.Ne teď není čas na pláč!Musí se vyspat.
Odestlala přikrývky a zalezla do postele.Pořezaná noha stále ještě trochu bolela,ale nakonec Sakura blaženě usla.

Když svítalo Sasuke vstal z postele.Šel se rozloučit,ale lovkyně ještě stále spala asi byla příliš unavená.Neodolal a políbil ji na tvář.Jenom trochu zakňourala a otočila se na druhý bok.Vypadala jako neviňátko a přitom to byla lovkyně upírů.Vypadala tak křehce.
Sasuke chtěl odejí,ale zastavil ho její hlas.,,Kam si myslíš,že jdeš?"Otočil se na ni.Držela v ruce pistoli.Bože ona mi stále nevěří,no super.Dobrá tedy nebude se vzpouzet ať už to má za sebou.Stál na místě.Zády k lovkyni.

Sakura na něj nechápavě civěla,proč jí tu zbraň nesebere jako minule.Nechává ji snad,aby se pomstila?Hodila rose na postel.,,Otoč se ať vidím na tvůj obličej."S upírem to ani nehlo.
Sakra!Je to,ale tvrdohlavec.Vzala ho za rameno a otočila k sobě.,,Proč se necháš zabít?Mám snad pravdu,že si vinen a zabil si moji matku,proto se nebráníš?"
Sasuke se jí podíval do očí.,,Nechci žít.Nenávidím tenhle život za cenu krve.No a taky jsem ti řekl,že jsem tvoji matku nezabil."Sakura nevěděla co si má myslet.,,Víš co zůstaneš tady.Já půjdu na základnu.Podívám se do našich záznamů jestli máš bratra.Zjistím jestlimluvíš pravdu nebo ne.Jestli ne pak tě zabiju tak jako jsem zabila spoustu upírů."Sakura odešla z místnosti.Sasuke zůstal o samotě.

Sakura si vytáhla ze skříně oblečení.Natáhla si džíny a červené tričko.Vlasy si stáhla do úhledného drdolu.Otevřela svoji skříň na zbraně vzala si pár stříbrných kunaiů a zastrčila si je na stehno kde měla kožený pásek,pak se vydala do pokoje pro hosty.Kde nechala svoji rose.Ležícího Sasukeho si ani nevšímala.Vzala zbraň a chtěla odejít.,,Počkej vždyť ani nevíš jak se jmenuju a co máš v záznamech hledat."Sakura se začervenala.Sakra!Na to
jsem,ale úplně zapomněla.,,Jaké je tedy tvoje jméno."Sasuke se šibalsky usmál.,,Nejprve tvoje krásko."Sakura nerada prozrazovala svoje jméno kvůli rodině,ale teď už stejně žádnou neměla.,,Jmenuji Sakura...Sakura Haruno.Tak a teď by si mi mohl říct svoje."
Sasuke vstal a uklonil se.,,Jsem Sasuke Uchia."Sakura rychle zmizela ve dveřích.

Sasuke si zatím prohlížel Sakuřin dům.Díval se na fotky a zaujala ho fotka s partičkou.Modrooký blonďák,stříbrnovlasý postarší muž a kluk z bílou pletí a černými vlasy.
Zašel do jejího pokoje až teď si uvědomil,že všude postěnách jsou obrázky Sakuřiných přátel nebo blízkých.Díval se na všechny ty tváře a v duchu ji záviděl.Tak dluho už je sám.Sedl si do křesla a dal si hlavu do dlaní.Z jeho očí stékaly slzy a prý upíři nemůžou brečet.Zasmál se tomu.

Sakura šla rychle na základnu.Chtěla zjistit pravdu.U vchodu potkala Naruta.,,Ahoj Sakuro.Chytla si toho upíra."Sakura si ho,ale nevšímala šla přímo do archivu a našla rodinu Uchiů.Má bratra.Mluvil tedy pravdu?Někdo vstoupil do místnosti.Lekla se a upustila papíry na zem.,,Kakashi,polekal jste mě."Kakashi se na ni přívětivě usmál.,,Promiň,myslel jsem,že si nějaký nezvaný host.To s tvojí matkou je mi velice líto.Našla si toho viníka?"Sakura se na něj podívala.,,Našla i nenašla.Myslím,že je to
Sasuke nebo Itachi Uschia,ale nevím který."Kakashi se zarazil.,,Uchia říkáš?Dávej si pozor.Itachi řídí organizaci upírů říkají si Akatsuki.Už si o nich slyšela ve škole ne?"Sakura se zarazila.,,Ano slyšela.Víte něco blíže o jeho mladším bratrovi Sasukem?"Kakashi odpověděl.,,Ne již dlouho jsme o něm neměli žádné zprávy.Žádná hlídka ho neviděla již léta."Sakuře se rozbřesklo.Mluvil tedy pravdu,že jeho bratr zabil její matku.Sakura na nic nečekala.Vyrazila z archivu rychlostí blesku.Jenže nečekala,že ji
zastaví Tsunade.,,Sakuro,jsem velice ráda,že tě vidím."Řekla přísně.,,Kdepak si byla? Nepodala si hlášení už tři dny!"Sakura stála jako přibitá a vymýšlela nějakou lež.
,,Já...potřebuji oddech,dovolenou.Víš to co se teď stalo matce a tak."Tsunade ji položila ruku kolem ramen.,,Och, dítě já jsem úplně zapomněla.Je mi to tak líto.Dobrá tedy vem si volno na jak dlouho chceš."Políbila ji mateřsky na čelo.Tsunade přikývla a utíkala domů.
Rychle otevřela domovní dveře.,,Sasuke...Sasuke Uchio.Měl si pravdu."Klekla si na kolena a začala plakat.Bože jak mohla být tak slepá.Zabila by upíra,který za nic nemohl,ano je to upír,ale pije zvířecí krev.Žádnému z lidí neublížil.

Sasuke uslyšel křik Sakury.Poznal v něm smutek a žal.Rychle sebjehl dolů a tam našel Sakuru,jak klečí na zemi.Slzy ji stékaly po tvářích.Nevěděl co má dělat.Poslechl instinkt.Objal ji a přivinul k sobě.,,Neplač,Sakuro.Říkal jsem to.Nezabil jsem tvoji matku.Ani nevím proč ji zabil můj bratr."Sakura na něho upřela svoje zelené oči.
,,Proč ona?Co mu udělala?Proooooooooč!"Odstrčila Sasukeho a zvedla se ze země.Utřela si slzy a pádila do svého pokoje.Sasuke šel za ní.Sakura si balila věci,spíš je házela do brašny.Sasuke nic nechápal.,,Co chceš dělat?"Sakura chvíli přestala zuřit.
,,Chci se pomstít za moji matku přísahala jsem."Sasuke ucítil příležitost.,,Půjdu s tebou."
Sakura mávla rukou a řekla.,,Dělej si co chceš!"
Sakura zabalila vše potřebné zbraně a nějaké jídlo.Než odešla z domu zavřela pečlivě všechny dveře i okna jen to rozbité ji dělalo strarosti.Sasuke za ní šel jak poslušný pejsek.Moc se mu to,ale nelíbilo,že má následovat dívku.Jeho hrdost trpěla.Sakura vašla ven naposledy se podívala na svůj dům.,,Sbohem."řekla.

Slunce se blížilo k západu.Sakura byla už hodně unavená a tak se utábořila.Sasuke ji stále následoval.Po celou jejich cestu ani jeden nepromluvil.Sasuke se osmělil.,,Víš vůbec kam jdeme?"Sakura rozdělávala oheň.Sasuke chtěl už zopakovat otázku,ale nakonec Sakura odpověděla.,,Zatím jsem nenašla žádné stopy,ale najdu ho."Sasuke se díval na její drobnou postavu.,,Mohl bych ti pomoct,mám dobrý čich."Sakura jen mávla rukou.
Rozdělala si k ohni deky.Lehla si a přikryla se dekou.Dívala se do poskakujících červených a žlutých plamínků.Do očí se jí stále draly slzy,ale nechtěla plakat před Sasukem.Strčila hlavu pod deku.Přemýšlela.

Sasuke seděl u ohně a díval se na zakrytou Sakuru.Ach kéž bych jí mohl nějak pomoct.Jenže jak je vidět ona o moji pomoc nestojí.Sasuke se opřel o kmen mohutného stromu.Najednou uslyšel v lese šramot.Jeho oči se rozšířily a ucítil krev.Dost dlouho už nejedl,ale nechtěl tu Sakuru nechat samotnou.Nakonec se rozběhl do lesa jeho hlad po krvi ho přemohl.Uviděl stádo koní.
Nádherná zvířata pomyslel si,ale jeho hlad byl větší než soucit.Vrhl se na jednoho z nich.
Kůň zaržál bolestí.,,Neboj se nebude to dlouho trvat."Pošeptal mu do ucha Sasuke.Jeho ostré bílé špičáky se zaryly do kůže koně.Cítil nádhernou chuť krve,když skončil otřel si ústa hřbetem ruky.Nešel však zpět za Sakurou šel k nedalekému jezírku,kde se vždy koupal.Byl však překvapen,když uviděl Sakuru jak se koupe v jezeře.[/b]
Poznámky:

Tohle je první dílečko od mojí kamarádky a vám kterým se to nelíbí sem vůbec nepište,protože názor že se vám to nelíbí mě vůbec nezajímá..a vám co se to líbí,prosím piště nějaký hezký komentáře..díky Nanny

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama