Naruto v Čechách

27. května 2009 v 18:24 | Satora - 2009-02-27 |  N
To vám byl jednou překrásný a klidný den, s vyhlídkou na nádherný týden. Vše se třpytilo pod zlatem slunečních paprsků, po celé Konoze se rozléval teplý jarní vzduch, slabý vánek si pohrával


s rozkvetlým lučním kvítím a z korun stromů doléhal k uším kolem jdoucích zpěv ptáků. Tak si team sedm řekl, že si udělají výlet někam do daleké ciziny. A co osud nechtěl, jejich zrak při pohledu na mapu světa, padl na jednu malou, ale za to duchem velkou zemi, s názvem Česká republika a říkali si nad tou mapou: " To je pěkná malá zemička."
Sakura svým něžným a medovým hláskem dodala : "Vypadá klidně, tam si jistě odpočineme." *Myslím, že už tato slova nikdy nevyřkne.*
Druhý den se začali všichni balit. Naruto se, jako ostatně vždy, pokoušel do svého báglu sbalit celý svůj byt, ale ten se mu tam narvat nepodařilo. Asi po dvou hodinách marného snažení uznal sklíčeně, že bude stačit jen to nejnutnější. V tom okamžiku Kakashi zvolá : "Můžeme vyrazit!? Máte všichni všechno?" Silná trojka zvolala sborem : "Anó sencej."
Áá jelo se. Cesta byla zdlouhavá, nudná a unavující. Kakashi byl těžce začten do své knížečky, Sasuke znuděně pozoroval okolí jako nějaký tajný špion, Naruto hlasitě povykoval a Sakura na něj vřískala, ať je zticha. Prostě taková normální cestovní idilka, při které se vůbec nic nepřihodilo, až na jeden malý incidentík. Náš malý Naruto se přepil limonády a začalo se mu ve vlaku děsně chtít na WC. Jde si tedy ulevit. Už sahá po klice od dveří oné místnůstky do které chodí i císař pán sám, když v tu chvíli ho někdo přiráží k protější zdi, se slovy: " Starší mají přednost! Prcku." A užžuž se tlačí do dveří.
Naruto řvouc na celý vlak : "Já tu byl první! Votpal!" Majzne opovážlivce po hlavě plechovkou od limonády. Náš provokatér si to nenechává líbit a rozmáchává se k velkému úderu pěstí, v čemž jim do té jejich výměny názorů skáče Kakashi a chytá pěst nezvaného hosta a zpustí: " Vy dva, to nemáte nic lepšího na práci než se tady rvát o místo na záchodě." " Naruto, až tu budeš hotovej, tak se hned vrať k ostatním" říká , kráčejíc zpět na své místo. Zbytek cesty plynul velmi, ale velmi pomalu a v poklidu.
Zato hned po příjezdu na hlavní nádraží v Praze to začalo být opět trochu zajímavější. Již malý okamžik po vystoupení z vlaku Sakura spouští hysterický ječák: "Kde mám svůj kufřík! Kakashi sencej, já nemám svůj kufřík s kosmetikou! Asi zůstal ve vlaku!" Vlak se pomalu rozjíždí směr kamsi.
Po opuštění nádražní haly.
Začal skučet Naruto: "Chce se mi strašně čůrat!"
Sasuke opáčil podrážděně, jak s osinou v zadku: "Už zase. Si tam strč špunt, nikdo tu nestojí o další potyčku."
Po malé chvilce dodal: "Začínám mít hlad."
Sakura hbitě prohlásila: "Já bych chtěla ochutnat nějakou zdejší specialitu."
Kakashi se rozhlédl a pravil: "Támhle vidím nějakou restauraci, půjdeme tam."
Když se usadili na pohodlné židle, číšník jim přinesl jídelní lístky. Těžce začteni do menu, jako by četli detektivku a zrovna se měli dozvědět vraha. Sakura si po přečtení všech těch kalorických bomb, vybrala lehký zeleninový salát. Kakashi se Sasukem si obědnali přírodní řízek s Bramborem. A Naruto? Ten si poručil zelo kachno s dvojtým knedlem.
Všichni již dávno dojedli. Pouze Naruto se ještě láduje. Vypadá to,že mu každým okamžikem vypadnou oči z důlků a knedlíky vylezou ušima. Právě do sebe cpe devátý knedlík, když v tom Sakura škemravě a dychtivě zároveň zvolá: "Sencej, půjdeme se podívat na Orloj!"
V tom okamžiku Naru vystřelí z místa kvaltem kulového blesku. Bílý jako stěna, čerstvě natřená Primalexem, se vzdaluje od vyjeveného publika, až úplně zmizí za roh.
Kakashi zatím co se Naru vypořádává se stinou stranou České kuchyně, Sakuřin návrh vyhodnotil, jako správný ninja, a neshledal na něm nic nebezpečného. *V tu chvíli ještě neví jak moc se mýlí.*
U Orloje byla pěkná tlačenice. Na Narutovo hlavě si při tom čekání a mačkání se, našel útočiště kus klobásy s hořčicí.
V tu ránu se Naruto otáčí a začíná vřeštět : "Héj! Co to má sakra znamenat!"
Cizinec vyděšený k smrti se ihned, lámanou češtinou, omlouvá. Naruto na něj stále zírá vražedným pohledem.
V tom Kakashi říká klidným hlasem: "Nech toho Naruto" a podává mu papírový ubrousek.
Naruto odhazuje kus klobásy v dál a stírá si hořčici, která mu ztéká po obličeji.
Začíná bimbat dvanáctá hodina. Všichni se rozplývají nad tou nádherou. Team sedm je jak v transu. Nikomu z nich nepřichází, v tomto přenádherném okamžiku ani kouskem na mysl, že by byl někdo schopen tak odporného činu, který se právě teď chystá.
Najednou Kakashi cítí slabé zatahání. Otáčí se a vidí, jak s jeho milovaným batohem kdosi mizí mezi starobylými domy. Kakashi s pohledem rozzuřeného býka startuje, s rychlostí vystřeleného silvestrovského špuntu, za útočníkem. A utíká. Nohy mu podkluzují na mokré dlažbě. Už ho skoro má. Áa chňap. Kakashi se chytá svého baťůžku. Pod silou jeho úderu, teď již oběť odlétá do daleka..
Kakashi dobíhá zpět ke svému teamu.
Soptíc, jak parní lokomotiva, zahřmí přerývaným dechem: "Tak tady si teda neodpočineme! Ani náhodou! Jedeme domů!"
A uháněli seč jim síly stačily na nádraží a velmi rychle ujížděli zpět směr KONOHA.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 02.konoha | 29. května 2009 v 14:48 | Reagovat

drsní

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama