Kakashi odhalen!

26. května 2009 v 17:50 | Dendenmushi - 2009-03-29 |  K
"Lá lá lá!"

"Kakashi, přestaň."


"Lálá lá lááá!"

"Hele, on i tancuje!" ukázal na něj Gai.

"Kakashi, proč jsi ninja? Z tebe by byl skvělý baleťák!" začal jsem se smát.

"Nechte toho, chlapííí… Hej…škyt… kde jsem to skončil… Lá lá lá lá lá!"

"Je úplně na buben," pokýval hlavou Gai a přidržel se nejbližšího stromu. Ani on nebyl tak docela střízlivý, ale rozhodně se nemohl rovnat Kakashimu. Ten měl v těle snad víc alkoholu než krve.

"Iruko? Nevi…neviděls…škyt… mojí knížku?" obrátil se ke mně. Vypadal legračně.

"Myslím, žes tu snůžku prasečinek nechal v hospodě."

"Nééé!" zakřičel a sesul se k zemi, "jak se teď jenom uspokojím?"

Gai i já jsme se začali smát.

"A ruce ti k tomu nestačí?"

"Já chci cizí."

"Co?" nechápal jsem.

"Cizí ruce."

"Proč?"

"Aby mě uspokojily nějaký cizí ruce, ku*va," mumlal. Bylo mu špatně rozumět, ale i tak jsem pochopil.

"Možná kdybys pořád neměl masku, tak by se tě ženský nebály. Takhle neví, do čeho jdou," ušklíbl se Gai.

"Uhgrr, tohle na mě…škyt… nezkoušejte. Nikdy si jí nesundám."

"To táák, Kakášku, copak skrýváš? Před námi se nemusíš stydět. Máš křivé zuby? Bradavici na nose? Nám to nebude vadit, jsme tvoji přátelé," snažil jsem se ho zmanipulovat. Nikdy bych to nepřiznal, ale ve skutečnosti jsem chtěl, aby moje ruce byly ty, co ho uspokojí. Toužil jsem po tom, spatřit jeho tvář. Každý večer jsem si představoval, jak mu masku stahuju z hlavy a líbám ho na rty, na tváře, na jeho pen…

"Iruko!"

"Co?" probral jsem se ze svého snění.

"Budu…asi budu blinkat," stačil jen říct Kakashi, než ze sebe serval masku a předklonil se. Obličej jsem nezahlédl, zakrývaly mu ho vlasy. Přesto mnou otřáslo vzrušení. Je jen dva metry ode mě. Stačilo by vzít tu masku, aby si jí nemohl pak nasadit a…

"Ani na to nemysli, Iruko," ozvalo se. Kakashi už držel ten protivný kus látky v ruce a druhou si otíral ústa. A pořád mu tvář zakrývaly ty stupidní vlasy!

"Já toho mám dost!" zařval jsem a vrhl se na něj. I když se moje síly těm jeho nikdy nemohly rovnat, já měl výhodu ve své střízlivosti. Než se vzpamatoval, ležel na zemi a maska odletěla z jeho dosahu.

"Iruko…" zalapal po dechu. Já ho ale nevnímal. Jen jsem na něj omráčeně zíral.

"Iruko!" křičel a snažil se vyprostit z mého sevření.

"Pusť mě sakra! Gai, pomoz mi!"

Nevěděl, že když zvracel, Gai odešel. Byl tu jen on a já. Jen vědomí, že před chvílí zvracel, mě donutilo ho na místě nepolíbit. Jako v tranzu jsem povolil stisk.

"Zbláznil ses?!" prudce se napřímil, sebral špinavou masku a zbrkle si jí nasadil. Pak mě naposledy zpražil pohledem, než zmizel. Já jen ztuhle zíral na místo, kde ještě před chvílí stál.

"Oh, zamiloval jsem se do nejkrásnějšího chlápka na světě," zašeptal jsem si pro sebe a s veselým popěvkem se vydal na cestu domů. Konečně vím, jak si ho mám v noci představovat.

Poznámky: Můj první pokus o sepsání povídky s Naruto tématikou. Tento seriál sleduju jen krátce, jsem nováček. Neberte ji moc vážně, je to opravdu jen pokus.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama