Jak zabránit katastrofě 1 a 2

25. května 2009 v 22:38 | Sobaku no Gaara, 2008-10-25 |  J
1

Jak zabránit katasrofě? Aneb Konan chce dítě! - 01



Vložil Sobaku no Gaara, So, 2008-10-25 17:09 | Ninja už: 144 dní, Příspěvků: 130"Ale, lásko. To není tak snadný." obhajuje se Pein.
"No, to mě ale vůbec nezajímá! Chci dítě!" křičí Konan na oplátku na Peina a ten s hrůzou zahání přestavu sebe jako otce.
"To vážně není moc rozumnej nápad. To není tak snadný, jak si myslíš. Víš kolik práce to dá? To já bych musel tvrdě makat. Ne ty!"
"Jo? A kdo si myslíš, že by rodil? Hm? Chci dítě! Chci mít dítě s tebou! Ale mně nedělá problém jít, co já vím, třeba za Itachim." řekne mlsně Konan a Peinova barva v obličeji nepřirozeně rudne. Těžko říct, jestli je to tím, že Konan chce dítě, nebo tím citovým vydíráním.
"Tak co hoši? Jak to tam vypadá?" přijde Deidara ke klukům, kteří mají uši nalepené na dveřích Peinového a Konaninýho pokoje.
"Neuvěříš, ale Kon chce děcko. No, chápeš to? A ke všemu by se prej nechala zbouchnout aji ode mě! To je drzost, že?" vysvětluje Itachi situaci.
"Proč se zavřeli, když to jde slyšet snad až do Konohy?"
"Těžko říct.."
Náhle se, ale hlasy v pokoji uklidnili.
"Lásko," okračuje Pein, sedí s ní na posteli a drží jí za její jemné ruky.
"Nemůžeme chtít všechno. Máme se rádi, a to stačí. Navíc víš jak děcka řvou, jedí, serou, a tak furt dokola. A co naše organizace?"
"Kašli na organizaci! Budeme spolu, utečem, a koupíme si dům v Deštné! Co ty na to?"
U dveří se ozývají pobouřené hlasy členů Akatsuki, kteří čekají co Pein řekne na Konanin zvrhlý nápad. Naši zamilovaní hrdinové si ale, takových hlasů ani nepovšimnou.
"A já si myslel, že Blue je kamarádka." smutní Tobi, Deidara obrací oči v sloup a už rituálně mu podává kapesník.
"Konan, přece nezahodíme náš sen! To všechno dělám hlavně kvůli tobě!"
"Vážne? Já myslela, že ten kvůli komu to děláš, jsi především ty sám!"
Tohle Peina odrovnalo. Pein vstal a pobouřeně chodí po pokoji.
"Teď už ani nejde tak o to, že chcu já dítě, ale o to, že ty mě nemiluješ! Řekni mi, kolik máš milenek? S kolikati z nich to blbý dítě máš, co?" křičí Konan na Peina se slzama v očích a ten s červeným obličejem práská rukou do stolu, aby si vybil zlost a neuhodil Konan.
"Tohle by už stačilo nemyslíš?" překřikují jeden druhého a ostatní za dveřma si jenom představují v jaké situaci se tihle dva nachází.
"Mám tě už fakt dost!" řve Pein a převrací rozzuřeně nábytek kolem sebe.
"Co si myslíš, že já? Nesnáším tě!"
"Nápodobně."
Náhle se rozrazí dveře a přítomní za nima jsou obdařeni tvrdou ránou do nosu.
"Vy jste zase šmírovali?" ptá se Pein a snaží se počítat do deseti. Ale u dvojky se vždycky zastaví a má chuť napráskat prvnímu koho uvidí.
"Né, to my né. My jsme...jenom jsme potřebovali se na něco zeptat, a nechtěli jsme vám tam chodit, tak jsme si sedli ke dveřím, a čekali až jeden z vás otevře dveře." lže né moc profesionálně Zetsu.
"Zetsu, ty už příště nemluv." prosí ho Kisame.
Načež Pein odchází a mumlá si něco ve stylu: "Ty ženský mě jednou zničí."

::::::::::::::PŘED SPOLEČNOU VEČEŘÍ::::::::::::::

"Kluci, takže jak jsme se dohodli," připomíná jim dočasný šéf Itachi jejich plán, aby se Akatsuki nerozpadli, "musíme Konan vyvrátit fakt, že mimča jsou fajn. Že je vlastně ani nepotřebuje."
"A všemi možnými způsoby?"
"Jo, hlavně to nějak zařiďme. Pein potřebuje píchnout, takže..." vysvětluje Itachi na tajné poradě.
"Klucííí! Je večeřé!" křičí Konan a z jejího hlasu jde poznat, že nejspíš brečela.
Všichni se usadí ke kulatýmu stolu a Pein s Konan si sednou naproti sobě. Rozhodně nemají náladu sedět vedle sebe.
"Tak copak je dneska na jídlo?"
"Vařená srdíčka a jazyky z našich zajatců. Promiňte, jsou trošku tuzí."
Pousměje se Konan a ostatní rychle přechází chuť. Nemají rádi, když Konan má depku a vaří. To potom dopadá všelijak.
"Hele, slyšeli jste," začíná Tobi s plánem. Toho se všichni báli. Hidan se radši modlí k Jashinovi, že jestli chce ten hňup říct nějakou volovinu, tak ať na něho radši spadne lustrm bež aby to řekl.
"že 96% mimin jsou duševně handicpovaný? No fakt, nekecám. Hele, je dost možný, že jsme tady skoro samí kreténi. A já se k tomu přiznávám. To pak z těch dětí vyroste něco takovýho."
"Tys ještě ani nevyrost, tak drž hubu." stopuje ho Kakuzu.
Konan se zakuckala soustem a Pein na Tobiho vděčně mrkl.
"A když už, jsme u takovýho tématu, tak mám takovej drb." mrká Kakuzu na kluky a Blue.
"Slyšeli jste, že děti vlastně rozžírají vaše tělo, když jsou, no v břuchu? No prostě vám berou důležitý vitaminy a tak. Potom umíráte předčasně. Je věděcky prokázaný, že žena co byla v životě alespoň jednou těhotná umírá až o 5 let dřív než ostatní ženy. To je děsný, že? Ještě, že nejsem těhotnej." zasměje se Kakuzu a Deidara netušíc, že nemluví pravdu se jen podívá na své břicho, pohladí ho a s pláčem uteče do koupelny.
Následně se z tama ozívají bolestivé zvuky a jen křik.
"Hej, Kakuzu!" ozve se z koupelny, "pojď mě prosím tě zašít!"
Kakuzu si vytahuje otráveně jehlu s nití a jde do koupelny.
"Nechutné." souhlasí Konan.
"Ale proč by to vlastně mělo vadit? Alespoň máte jistější, že umřete dřív než vaše dítě. Neznám opravdu nic horšího, než když dítě předčí rodiče."
"Jak vám chutná?" ptá se křečovitě Konan a sleduje Peina který se pod záminkou, že jako dobrej šéf a půjde všem příkladem tak sní tu věc z talíře, dává do pusy sousto a rychle to zahází bramborama.
"Miláčku, je to vážně výborný." Usměje se Pein křečovitě a ostatní jen soucitně vzdychnou.

Poznámky:
Příště: Proč Pein nechce dítě?
Má Pein opravdu milenky?
Kdo z Akatsuki je největší "měkota"?
Co má Deidara společného s paní Dýní?
Dočtete se příště!

2

"Jak vám chutná?" ptá se křečovitě Konan a sleduje Peina který se pod záminkou, že jako dobrej šéf a půjde všem příkladem tak sní tu věc z talíře, dává do pusy sousto a rychle to zahází bramborama.
"Miláčku, je to vážně výborný." Usměje se Pein křečovitě a ostatní jen soucitně vzdychnou.

:::::::::::::::PO VEČEŘI::::::::::::

V Blueiným pokoji se odehrává něco, co by malé děti neměli vidět. Něco co, je horší než všechny katastrofy světa. Ano, ano, Konan vyšívá miniaturní čepičku pro dítě.
"Jé, Blue si koupila panenku?"
"Ne, blbče. Je to horší, ona mě psychycky deptá...snaží se mě přivést k šílenství, ale to se jí nepodaří jen tak. Já žádný děcko dělat nebudu!" říká Pein naštvaně a sleduje s ostatníma Konan skrz pootevřené dveře.
"Dneska byl blbej den." stěžuje si Kisame na neúspěšný den.
"O tom mi říkej." stěžuje si Deidara.
"Nemáš bejt kretén, a nemáš si párat břicho blbče. Snad si mohl tušit, že si dělá prdel, ne?" říká nenávistně Hidan.
Deidara udělá jenom nafouklý obličej a dál si ho nevšímá. Konan náhle přestává vyšívat a pobrukovat si
"PEINE!"
"Ano, lásko?"
"Pojď sem na chvilku!"
"Do háje."
"Jsem tady, lásko. Co potřebuješ?"
"Jen jsem si s tebou chtěla o něčem popovídat."
"PARLEY!" řve Pein a staví se do bojové pozice.
"Nech těch fórů, kovboji a sedej." ukáže Konan na postel a Pein si sedá.
"Víš, jako správná přítelkyně bych o tobě měla vědět všechno. A tak se tě ptát, proč máš takovej strach být otec?"
"No, jak začít?"
"Tak třeba takhle: Byl jednou jeden deštivý den ve Skryté Deštné," začíná Pein svůj příběh o fobii z dětí.
"Moje setřenice Yoru byla tehdy nemocná a její rodiče museli na misi. Byl jsem pouhý 12-tiletý geninek a jí bylo 1,8. Měl jsem ji hlídat, ale to byl na mě tehdy moc velký oříšek. Její rodiče ji tam nechali na pospas mně a dali mi instrukce. Co jsem měl dělat. Nakrmil jsem ji, a při tom to schytala moje nová ninja čelenka. To si dokážeš představit, jak jsem vybouchl. Ale přece jen, silní chlapi děti nezabíjí. Řekl jsem si, že si udělám radost a uložit jsem ji do postýlky. Vyvezl jsem postýlku do druhýho poschodí do obýváku, který byl naproti schodům. Sedl jsem si do křesla, jedl brambůrky, pil colu, a o to blbý dítě jsem se nijak zvlášť nestaral. Díval jsem se na můj oblíbený program "Světové jídelní rekordy" a občas zkontroloval postýlku. Když jsem se jednou otočil, měl jsem vojenskou školu přímo před očima, chci říct měl jsem smrt přímo před očima. Yoru tam nebyla! Popravdě tam nebyla ani ta postýlka. Ona totiž předváděla svou lásku ke sportům a šinula si to s chlámama ze schodů a ještě mi mávala. Tos měla vidět, jak bych chtěl mít v tu chvíli Madarovu rychlost světla. Petal jsem za tou postýlkou, která si to jen tak šinula ze schodů. Už jsem se vidět na jejím pohřbě. Nejspíš byla vážně z našeho Clanu, jelikož se zřejmě vůbec nebála. Zachránil jsem ji tak tak. Od té doby chodím s těma 'milenkama'.." odmlčel se Pein a podíval se posměšným výrazem na Konan.
"...na kurzy ovládání strachu, fobií, a výbuchů vzteku. Oni ten kurz vedou. Chodí tam spousta chlápků jako já."
"Ach, drahý, to je mi líto. Už chápu tvůj strach z dětí. Máš strach, že se o něj nedokážeš postarat. To je jasný. Muselo tě to poznamenzt na celý život." dává Konan najevo svoje pochopení.
"Takže, kdyžs chodil do těch kurzů, tak se už nemusíš bát a dítě můžeme klidně mít. A žádné výmluvy." podívá se na něj pohledem, že konverzace skončila.
"Wendeta." zašeptá si Pein pro sebe a stiskává ruce v pěst.
:::::::::::::::ZA DVEŘMI:::::::::::::::
"Ach bože, to je tak smutný příběh." fňuká Kisame a utírá nudli do čistě bílýho kapesníku.
"Hej, chlape, vzpamatuj se! Seš velká ryba! Nemůžeš brečet! Nikdo z nás nebrečí, ani ten kluk s lízátkem na hlavě!"
"Co? Tobi je hodný kluk!" brání se Tobi.
"Když, to je děsně smutný, Pein si toho tolik vytrpěl."
"Teda ty seš, ale měkota." řekne posměšně Itachi.
"Nevěděl jsem, že mám v týmu takovýho lempla. Musím si říct šéfovi o přesunutí."
"Deidy? Co to děláš? Ty taky břečíš? Co to děláš pod tím pláštěm? Proč seš tam zahrabanej aby tě nikdo neviděl?" ptá se Hidan Deidary, který má hlavu v plášti a něco tam šušká.
Kluci Deidarovi rozepnou plášť a vidí něco z čeho se jim nedělá moc dobře.
"Ty si povídáš s dýní??" nevycházejí z údivu všchni.
"To není obyčejná dýně. To je Eufrozína! Je to má přítelkyně! Říkal jsem jí o situaci. Říkáme si všechno. Máme spolu i intimní vztah." prozradí na konci smysluplně Deidara a ostatní jen znechucene vyplazují jazyky.
"Fajn, slyšel jsem o: Nekrofilech, zoofilech, homouších, transexuálech, schyzofrenicích, metrouších a spoustě dalších věcí, ale o Zeleninálech jsem fakt ještě neslyšel. Nepřijde ti blbý spát s dýní?" ptá se důvěrně Itachi.
"To není dýně! To je EUFROZÝNA!!!"
"Tak fajn, nerozčiluj se hned. Tak spíš se Slečnou Dýní Eufrozínou."
"Vadí ti něco? Ty se mnou na pokoji nejseš." setře ho Deidara a Tobi se zakucká. Zetsu ho jen soucitně poplácá po zádech.
"Že se nestydíš! Kazíš dítě!" křičí Kakuzu na zakřiknutýho Deidaru a Tobi jen ukazuje v záchvatu kašle znamení, že je v pohodě.
"Vidíte? Mu to nevadí. Snažím se, abych ho nebudil, nebojte." uklidňuje je Deidara.
Pein vyjde z pokoje s panenkou v ruce...
"Co to máte šéfe? Babyborn? Takhle vypadá nový otcovský trend?" rozchechtá se Tobi a ukazuje na šéfa.
"Ne," řekne naštvaně šéf Akatsuki a ukáže všem z blízka panenku "takhle pánové, vypadá válka."

Poznámky:
Proč Pein vlastní panenku Lulinku?
Kdo nakonec vyhraje Baby-válku?
Jaké oběti tahle válka bude mít?

Dočtete se v příštím díle!

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 DeiDei girl-uchiha | E-mail | 21. října 2009 v 12:51 | Reagovat

rychle další dílek jinak zešílím!
Jsem Deidarofil takže vše až na tu dýni  je ůžesné!!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama