Červený karkulín aneb Sasori jde za babičkou

24. května 2009 v 22:12 | juubi-desetiocasý křeček |  C, Č
Červený karkulín aneb Sasori jde za babičkou - juubi-desetiocasý křeček Byl jednou jeden chlapeček.Jmenoval se Červený karkulín,ale doma mu říkali Sasori(bylo mu 10 let,jen pro


představu).Červený proto,protože měl červené vlasy.Byl slunečný den,a jeho rodiče si chtěli postavit hrad z písku.Protože ho jejich synáček vždy s vískotem rozdupal,řekli si,že ho pošlou se saké a domácími koláčky k babičce Chyio."A neupíjej po cestě saké!"volali za Sasorim jeho starostliví rodičové když odcházel.Sotva však Sasori zabočil,odšpuntoval lahev a kopnul do sebe půlku flašky.Trochu se mu zatočila hlava,a tak do sebe nasoukal i pár koláčků.K jeho smůle byly rok staré.Začalo se mu dělat špatně.Najednou si vzpomněl,že v takových situacích se má napít nějaké vody."To nebude problém",řekl si karkulín,protože cesta po které šel vedla podél řeky.Došel k ní,naklonil se a pil.Chutnalo to povědomě.Rozhlédl se a první co uviděl byl ožralej Lee,který rovněž žunkal z řeky.Klučina ho pět minut pozoroval,a když Lee dopil,zeptal se ho:"Čauky karkulíne,*škyt* taky si měl pětku *škyt* z genjutsu?""Co to mele?"pomyslel si Sasori.Rozhlédl se dál a pak mu to došlo:Do řeky vytékala jakási tekutina z nedaleké továrny na saké."Takže ta řeka je plná chlastu",domyslel si karkulín."Takže Lee zase propadl z genjutsu a šel se opít.Jako každej rok"konstatoval ironicky."A já toho vyžunkl alespoň *škyt* litr.Takhle přece *škyt* nemůžu jít k babičce...ale co,nějak to dopadne."A vydal se znovu na cestu.Potácel se pouští,a narazil na nějakýho pobudu s bílejma chlupama od hlavy přes záda až k patě."Tohle má bejt *škyt* jako vlk?"podivil se."Já jsem mudrc z Ropuchové hory!Velký Jiraia přichází na scénu!"hulákal mu ten pošuk do ucha."Proč zrovna *škyt* úchyl?Mohl to být nějakej *škyt* maskot,ale né,prostě to *škyt* musel být úchyl."Jiraia se rozbrečel,sedl si do kouta a mumlal si něco o tom že ho nikdo nechápe a nemá rád.A přesto po deseti minutách chůze nadešla ta slavnostní chvíle,moment kdy karkulín stanul před mrakodrapem z písku a vytáhl jeho mapu."A teď v kterym kanclu je babička?"přemítal v duchu.Šel tedy od dveří k dveřím a ke každému přiložil ucho.Když slyšel někoho mluvit,šel rovnou dál,protože babička v práci vždycky spí.Když neslyšel nic,koukl klíčovou dírkou.Ale babičku nikde neviděl."No,tak tedy do třitísíce všeho dobrého,ať je to končně babička!"A jeho přání se zplnilo.V posledním patře byl kancl,kde chrápala jeho babička Chyio."Babi!"zvolal radostně.To však neměl dělat.Babička se probudila,a myslela si,že jde vrah."Kdože!Cože!Bože!" začala kvílet,a kopat nohama.Omylem se ovšem odkopla od stolu a popojela k oknu,židle se s ní převrhla a Sasori jen bezmocně koukal,jak jeho babička letí oknem dolů z třicátého patra.Měl takový vztek,že se sem táhl zbytečně,ale nakonec se uklidnil,dopil saké,dojedl koláčky a šel domů.

Poznámky: Pokud se někdo aspoň jednou zasmál,tak to pls napište.Když bude odezva dobrá,zkusim napsat sněhurku sakurku(nebo jinou ptákovinu).Omlovám se že to je tak krátký,ale nedá se nic dělat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lucy | Web | 31. května 2009 v 16:15 | Reagovat

hh hej zasmiala som sa

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama