Akatsuki jdou do restaurace

24. května 2009 v 16:15 | Akita-chan - 2008-10-30 |  A
"Mám hlad! Konan, co je k jídlu?" zavolal Pain do kuchyně. V hlavním štábu Akatsuki měli hodně místností - obývák (kde se Akatsuki rádi shromažďovali a rvali se o telku), kuchyň, tréninkovou


halu (kterou skoro pokaždé nechal Deidara vybouchnout), koupelnu a pokoje - každý Akaťák měl svůj (umíte si představit, jak to vypadalo, když někdo něco hledal:))
"Proč se ptáš mně?" objevila se Konan vedle Paina. Nepřišla z kuchyně, jak očekával, ale z tréninkové haly s náručí plnou zlámaných shurikanů a kunaiů.
"A vůbec, dnes je řada na Kisamem. Jo a s Deidarou si to ještě vyřídím, to byly moje nejlepší vrhací zbraně!" zavrčela Konan a vztekle vydupala do patra.
"No nazdar, tak to budeme mít k večeři zbytky ryb nebo ještě něco horšího. " ulevil si Itachi.
"Kisame, co hodláš udělat k večeři?" optal se Pain.
"Já dneska nevařím, to Sasori." vynořil se Kisame z koupelny. V náručí nesl akvárium s několika rybkami.
"Tak to slyším poprvé," vyšel Sasori z pokoje, náruč plnou náhradních dílů z loutek, "protože řada vychází na Hidana."
"Ne, Hidan radši ne, víš jak to bylo posledně, že v kuchyni něco kutil, pak se ho vyhladovělý Zetsu zeptal, co teda hodlá podávat a našel ho, jak se celý šťastný probodává kuchyňskými noži." poznamenal Itachi.
"Tak dozvím se konečně, co budeme jíst?!" zařval Pain.
"Nevyváděj, zlatíčko, já se toho teda chopím…" chlácholila ho Konan.
"Fajn, Deidara ti pomůže." rozhodl Pain. "Ale hněte sebou, hlady nevidím." dodal ještě.
"Dobře Deidaro, potřebuju maso, brambory, cibuli, olej…" odříkávala Konan. "Mno to by tady muselo alespoň něco z toho být, že?" odfrkl si posměšně Deidara.
"Ukaž, vy chlapi taky neumíte nic najít…" brblala Konan a podívala se nejdřív do skříňky, pak do ledničky a nakonec ještě do spižírny. Celá bledá vyšla ven a zavřískla: "Tobine, pojď sem, HNED!!!"
"Konan…Co se stalo?" zeptal se Tobi, celý bledý.
"CO SE STALO?! CO SE STALO?! JÁ TI TEDA ŘEKNU, CO SE STALO!!! NENAKOUPIL JSI, TO SE STALO!!! Z ČEHO MÁM JAKO TEĎ NĚCO UVAŘIT!!!"
"Ale já nakoupil!" zakňučel Tobi.
"Jo, to by mně teda zajímalo, co!" zavrčela Konan.
"Lízátko a sušenky…" pípl Tobi.
"COŽE - LÍZÁTKO A SUŠENKY!!!" běsnila Konan a z očí jí šlehaly blesky.
"Zabije mně, ZABIJE MNĚ!!!"zoufal si v duchu Tobi. Už si začal v duchu odříkávat modlitbičku a tiskl se ke stěně. Z posledních sil vydechl: "Promiň Konan…
"Ahoj Konan, právě jsem přišel a měl jsem dojem, že slyším tvůj příjemný hlásek…" neodpustil si jízlivost Hidan.
"TÝÝÝ…! MÁŠ ŠTĚSTÍ, ŽE TĚ NEMŮŽU ZABÍT, TY…" pak už z Konan padaly slova, který by i Sai v Shippudenu vyslovil zřídkakdy (a kdo znáte Saie, tak si asi umíte představit, co asi Konan říkala ).
"Co se to tu děje?!" zahulákal Pain a měl co dělat, aby přehlušil vřískající a nadávající Konan. Mezitím se do kuchyně nahromadili i zbývající členové Akatsuki, aby z toho divadýlka taky něco měli. Pain už mezitím pochopil, kvůli čemu Konan řádila jako šílená. Rozhodl se, že Tobiho už nechá na pokoji (chudák malej si toho od Konan už vytrpěl dost a dost), rozhodl se, že se z Akaťáků pokusí něco vypáčit.
"Fajn, chci slyšet do deseti minut nějaký návrhy!" řekl Pain. Ostatní se semkli, aby se mohli dohromady poradit. Painovi už solidně kručelo v žaludku, ale rozhodl se , že si poslechne jejich geniální nápady, stejně věděl, že nakonec rozhodne on, co udělají, protože jak se zdá, z nich dnes nic inteligentního nevypadne.
"Hej, šéfe, co takhle zahájit kanibalismus?" optal se Hidan a ve tváři měl výraz radostného očekávání, "není to špatný nápad a Tobi vypadá docela chutně…" olízl se.
"Jíííííííííííííííííík!!!" zapištěl Tobi a skokem se vrhl pod stůl.
"Hidane, za prvý Tobiho sníst nemůžeme, jelikož bysme si neměli z koho utahovat a za druhý to se ti to mluví viď, když víš, že sám nepřijdeš na řadu." odsekl Pain. "Tak co, ještě nějaký návrhy?" zeptal se.
"Šéfe, co kdybysme šli do restaurace? Stejně tu není ani ň, a i kdyby bylo, tak každej bude chtít něco jinýho a nakonec se zas porvem, rozzuříme tebe i Konan a k večeři bude tak leda prd." vypadlo z Itachiho.
"No vidiš, že jde myslet, když se chce a ani to nebolí!" pochválil ho Pain a zašklebil se. Itachi měl co dělat, aby se udržel a jednu mu nevrazil.
"Dobře, Kakuzo vem peněženku, Deidaro, vezmi Tobiho a jdeme!!!" zavelel Pain a hladoví Akatsuki opustili budovu.

"Tak a jsme tady!" zahlaholil Pain a ostatní Akatsuki vystoupili z autobusu. Tobi se taktak potácel, jeho plášť byl mokrý a smrděl, protože Tobi v autobuse třikrát blinkal (jednou na sedačku a dvakrát na sebe). Pain si toho všiml a nařídil: "Konan, Deidaro, svlékněte ho, ten plášť vyhoďte a nějak Tobiho zkulturněte, nebo nás ještě odsud vyhodí.
"Tak to ani náhodou, Paine, JÁ se toho nedotknu!" poznamenala Konan s odporem v hlase. Když ale viděla Painův výraz, trhla sebou.
"No dobrá, dobrá…" zamumlala a neochotně zatahala Tobiho za rukáv…

Konečně všichni Akatsuki i s čistým a nesmradlavým Tobim seděli v malé restauračce na okraji Konohy. Přišla k nim servírka a optala se, co by si dali k jídlu.
Pain nahlásil objednávky. "Já chci řízek, já chci řízek, já chci řízek!!!" kvičel Tobi a mlel se na sedadle jako housenka. "Ještě jeden řízek s bramborami…" nadiktoval vyčerpaně Pain.
Když jim donesli jídlo, začal Tobi mlaskat na celou Konohu a chrochtal si: "Mňam, mňam, mňam to je dobrůtka…" Načež ho všichni okřikli, že je to nechutný a ať s tím přestane. Tobi tedy přestal a zbytek večeře už probíhal v klidu.

No co dodat… Snad jen že Kakuzu se málem složil, když viděl účet a že Tobi se zase v autobuse poblinkal…

Poznámky:
Ehm... Jestli se to někomu nebude líbit, můžu to smazat... Jen jsem se inspirovala od ostatních tvořitelů FF...

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lucy | Web | 31. května 2009 v 14:33 | Reagovat

hh nemaa z to je to super

2 Akemi-chan | Web | 9. června 2009 v 9:01 | Reagovat

Jashine, ten Tobi! xD A Akatsuki v Konoze? Mno, zajímavý xDDD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama