Akatsuki a uklízečka - 01

24. května 2009 v 12:18 | sea |  A
"Itachi, ty úchyle, kam to šaháš?!"
Kuchyňské dveře vyletěly z pantů a přistály na nic netušícím Deidarovi, který si zrovna četl


nejnovější vydání týdeníku Umění v pyrotechnice. O milisekundu později do nich vrazil letící Itachi.
"Já jen hledam svoje... AU!" Itachiho výmluvu přerušila vysokorychlostní pánvička, ještě se stopami čistícího prostředku.
"Itachi, slez z těch dveří, nebo..." začal Deidara.
"Nebo co? Vyhodíš to tu do vzduchu?" třel si Itachi naražený nos a snažil se postavit na nohy.
"KATSU!"
"Do pr*ele Deidaro!" vztekal se Itachi a vytřepával si z vlasů třísky. "Jak mam teď v tý spoušti najít svoje brejle?"
"Hej, Fumei, nevidělas někde Itachiho brejle, hm?" otočil se Deidara směrem, odkud původně přiletěla pánev. V díře po kuchyňských dveřích se objevila tmovozrzavá hlava.
"Itachi nosí brejle?" podivila se a zamrkala svýma stříbrnýma očima.
"Jo, včera jsem je koupil," ozval se Itachi a začal prohledávat prach a zbytky dveří, časopisu a křesla. "Ha, tady jsou, ale... chybí jim skla..."
"A to mu doktor předepsal docela DOST diptrií, hm," ušklíbl se Deidara.
"Eh..." Fumein výraz se změnil z překvapeně zvědavého na lehce provinilý. "No, já jsem ráno našla pod stolem dvě skla a nevěděla, co jsou zač, tak... no, vyhodila jsem je..."
V obou místnostech zavládlo ticho, jediný slyšitelný zvuk byla tupá rána, jak Itachimu vypadly z rukou obroučky jeho brýlí.
"Ehm, Itachi-san," dívka téměř neslyšně vycupitala z kuchyně, její bosá chodidla se jako zázrakem vyhnula všem kouskům nábytku, takže neměla ani jednu třísku. Starostlivě položila ruku na Itachiho rameno. "Nejspíš budou ještě v popelnici, odpadky mají odvážet až zítra," uklidňovala ho. "Deidara-chan ti jistě ráda pomůže hledat..."
"Cože?! Já se mam hrabat v popelnici, protože tys vyhodila slepejšovi brejle? Ani náhodou, před hodinou sem si čerstvě nalakoval nehty, hm."
"Buď mu pomůžeš hledat, nebo to tu můžeš uklidit. Až se Pein vrátí, jistě bude mít radost, žes mu z kuchyňských dveří udělala třísky..."
"U-udělala?" Deidarův obličej začal nabírat odstín rudé. "Já sem chlap ty náno pitomá, kolikrát ti to mam ještě opakovat, hm?!"
"Váženě? Dokaž to!" vsadila Fumei na starý osvědčený trik.
"Itachi vsávej. Jdeme pro ty tvoje brejle, hm," popadl Deidara Itachiho za ruku a táhl ke dveřím.
"Pusť mě Deidaro. Umim chodit sám," zavrčel Itachi, který se konečně probral z transu.
"Paa," zamávala jim se sladkým úsměvem. Když za nimi zapadly dveře, rozhlédla se po obýváku a udělala několik pečetí: "Tetsuton: úklid-no-jutsu."
V ruce se jí objevily smetáček a lopatka, oboje kovové. Smetáček měl sice místo štětin tenké dráty, ale vzhledem k tomu, že nic jiného zde nebylo, musela se spokojit s tímto. Členové Akatsuki asi opravdu neradi uklízeli, což byl i důvod, proč ji přijali.

***

"Měla jsem si koupit aspoň ten instantní ramen," zamumlala dívka stojící na velkém plochém kameni na kraji potoka, když jí už snad posté zakručelo v břiše. Bylo skoro poledne a ještě nechytila ani jedinou rybu, a to lovila od rána. Neměla sice udici, ale zato si vyvinula vlastní rádoby-techniku na lovení ryb. Díky tomu, že ovládala element kovu, což bylo spojení ohně a země, mohla vytvořit cokoliv, co bylo kovové, i když v omezeném množství a s omezenou trvanlivostí. Takže mohla chodit neozbrojená a když se chtěla najíst, stačilo povolat nějakou zbraň a jídlo si ulovit. Poté obvykle stvořila pánvičku, zapálila oheň a upravila do poživatelné podoby. Jenže ne dnes. I když vrhla několik nožů naráz, nepovedlo se jí chytit nic.
"Dobře, tak ještě jeden pokus, a pak si pudu natrhat kořínky, či co," naštvaně vytahovala z potoka lanka, na jejichž konci byly mini-kunaie. Tři z nich hodila, ostatním už vypršela doba platnosti a jednoduše zmizely. Přece jen měla štěstí a jeden kunai zasáhl vypasenou rybu ve skoku. Zaradovala se a pustila zbylá dvě lanka. Náhle na druhém břehu kousek proti proudu zašustilo křoví a velká trojčepelá kosa nabrala její rybu i s kunaiem. Snažila se udržet lanko se svou vzácnou kořistí, ale jak přešlápla, noha jí podjela na odloženém plášti a dívka s křikem zamířila po hlavě za zlodějským nástrojem, jenž se již vracel do křoví. Díky gravitaci samozřejmě nevynechala koupel a přistála na rozbláceném druhém břehu.
"To je muj oběd," okamžitě se zvedla a s šíleným výrazem pronásledovala ulovenou rybu. I když byla bosa, běžela, jako by měla tu nejlepší značkovou obuv. Jen pár kroků od břehu byla malinká mýtinka, na které pobývali dva týpci a evidentně jí kromě ryby ukradli i vzor na šatech. Aspoň že barvu měli originální, červeno-černou, narozdíl od jejích bílých mraků na modrém podkladu. No, původně, teď spíš měla všechno šedohnědé od bláta. Jeden, ten co seděl u stromu a přepočítával peníze (hodně peněz), měl na hlavě kapuci a z obličeje mu byly vidět jen zeleně svítící krví podlité oči. Ten druhý, bělovlasý a s fialovýma očima, stál kousek od něj, v jedné ruce držel onu kosu a v druhé JEJÍ rybu a chystal se do ní zakousnout.
"Héj!" zařvala na něj a začala skládat pečeti. "To je muj oběd!" vytvořila si krátké kopí a hodila jím. Kopí rybu trefilo, vyrvalo mi ji z ruky a přišpendlilo na nejbližší strom v cestě.

***

Poznámky:
Nenašla jsem k tomu moc info, tak jsem si dovolila podle vzoru Mokutonu (živel: dřevo) vytvořit novou genetickou schopnost Tetsuton (živel: kov), jako spojení země a ohně. Pokud ale něco najdete Vy a ukáže se, že tohle mám naprosto blbě, tak dejte vědět, sím.
A jo, má to být humorné, ale mně se obvykle humor vyhýbá (tak snad to není trapné)...
Taky dejte vědět, zda se Vám to líbí a mám pokračovat či ne.
Díky moc.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Baka onanoko | Web | 24. května 2009 v 12:23 | Reagovat

jj pokračko..:D

2 sea | 8. června 2009 v 13:58 | Reagovat

pokráčko se mi z disku někam ztratilo pár týdnů po tom, co mi to na konoha.cz neuznali... Ale v podstatě by se za pokráčko (po cca šestnácti letech) dalo považovat dílko "Doma v listí"...

3 Akemi-chan | Web | 8. června 2009 v 22:57 | Reagovat

Je to úžasné x))) A podle mě to nové jutsu jsi vymyslela dost chytře ^.- A máš skvělý humor, simtě ))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama